Podle Marcely Linkové ze Sociologického ústavu Akademie věd, která je koordinátorkou Národního kontaktního centra – ženy a věda, dokument, na kterém se nepodílely ženy, nemůže odrážet zájmy celé společnosti.
Výzkumy z posledních let podle ní navíc dokazují, že pozornost věnovaná genderové dimenzi výzkumu a inovací přináší lepší a kvalitnější vědu i nové společenské a ekonomické příležitosti. „Pokud České republice záleží na konkurenceschopnost, genderová rovnost ve vědě je jednou z cest, jak ji budovat,“ tvrdí Linková.
Chladným její výroky nenechaly psychiatra Cyrila Höschla, který je členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Ten minulý týden prostřednictvím deníku Dnes pobouřeným vědkyním vzkázal: „Až bude mezi ženami více expertů na studium toho či onoho, budou mít větší vliv ženy.“ Ty se nyní podle něj mohou realizovat třeba ve školství. „Tam je jich víc, tak ať se z toho radují.“
Reakce vědkyň na sebe nenechala čekat. Píší proto premiérovi Petru Nečasovi, který je zároveň předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Žádají premiéra o vyjádření, zda tento názor reprezentuje názor premiéra a celé rady. Národní kontaktní centrum – ženy a věda se premiéra také táže, na základě jakých kritérií byli experti jmenováni, jaké požadavky museli splnit a které konkrétní požadavky přední české vědkyně nesplňují, čímž jsou diskvalifikovány z účasti na definování národních priorit orientovaného výzkumu.
K Höschlovým výrokům se vyjádřily i přední české vědkyně - Ilona Švihlíková, Jana Rothová, Soňá Štrbáňová či Eva Syková. Podle ekonomky Švihlíkové z Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů v Praze by takové výroky na Západ od našich hranic zcela neakceptovatelné.
„V České republice se ženy dokáží prosadit – a to navzdory bratrstvům ‚hochů, co spolu mluví,‘ navzdory diskriminačnímu přístupu kvůli mateřství či předsudkům založených na šovinismu a obavy ze ženské konkurence (nemluvě o rozdělení finančních zdrojů),“ dodává Švihlíková.
Autorka je redaktorkou týdeníku Euro
