Veřejné zakázky pod tlakem zájmů
Připomínky, jež znějí ponejvíce z rezortů financí a obrany, se většinou soustředí na zdůraznění ohromné administrativní zátěže, kterou podle nich přinese snížení finančních limitů, a tudíž zvýšení počtu zakázek, na něž se budou nová pravidla o zveřejňování vztahovat.
Obavy, že se pokus ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského (VV) a jeho týmu stane promarněnou příležitostí, přiměly včera organizaci Transparency International k výzvě poslancům, aby vládní návrh novely nepřepisovali. A podtrhla, co považuje v dokumentu za podstatné: snížení limitů pro povinné vypsání zakázky a její povinné zveřejnění, zrušení soutěže v případě podání jediné nabídky a vypsání nového tendru či povinnost zveřejňovat všechny smlouvy nad půl milionu korun.
Sněmovna ví, do čeho jde – vláda jí citlivý text, pod označením poslanecký text č. 370, zaslala už koncem května. Organizační výbor poté doporučil projednání věci, přikázal, aby se normou zabýval Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj a určil jako zpravodaje Jiřího Petrů (ČSSD). První čtení se konalo zkraje června, dolní komora tehdy změny podpořila.
Transparency International odhaduje, že v České republice se z celkového objemu veřejných zakázek více než 600 miliard korun ročně ztrácí bezmála deset procent. „Mým osobním cílem, s nímž jsem přijal křeslo ministra pro místní rozvoj, je připravit zákonnou normu, která pomůže korupci vymítit,“ zdůrazňuje Jankovský.
Na počátečním návrhu úprav, jež zavádějí do domácího právního řádu příslušné evropské směrnice, pracovala skupina složená z odborníků čtyř ministerstev, Národní ekonomické rady vlády, Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, čtyř politických stran, předních nestátních neziskových organizací a dalších expertů. Nový zákon má platit od ledna příštího roku.
Některá z navrhovaných opatření
» Zavádí se povinné předběžné oznámení. U všech zakázek bude zadavatel povinně 30 dní předem odesílat k uveřejnění předběžné oznámení, které bude obsahovat i zdůvodnění nutnosti realizace zakázky.
» Přísnější postup u významných veřejných zakázek. To budou vládní zakázky nad 300 milionů korun, pro kraje a Prahu zakázky nad 200 milionů korun, u měst nad 100 tisíc obyvatel zakázky nad 100 milionů korun Všechny tyto zakázky bude vždy schvalovat u státu vláda, u samospráv zastupitelstvo.
» Dochází k omezení ekonomické a finanční kvalifikace, která bude nahrazena prohlášením dodavatele o ekonomické a finanční způsobilosti plnit veřejnou zakázku.
» Hranice pro postup podle zákona o veřejných zakázkách se snižuje na jeden milion korun u dodávek a služeb a na tři miliony korun u staveb. Očekává se, že počet zakázek vzroste z tohoto důvodu až čtyřnásobně.
» Zavádí se povinné zrušení při malém počtu hodnocených. Pokud by zadavatel měl hodnotit méně než tři nabídky, musí zadávací řízení zrušit. To neplatí, pokud dopředu zadavatel prohlásí, že počet relevantních subjektů na trhu je méně než 5, a toto oznámení zašle na ÚOHS.
» Všichni členové komisí v zadávacím řízení podepíší prohlášení vylučující střet zájmů.
Je novela zákona dostatečnou zbraní proti korupci v Česku?
Daniel Weinhold
Platforma pro transparentní veřejné zakázky
Vládní návrh novely zákona o veřejných zakázkách zahrnuje většinu opatření formulovaných loni na jaře Platformou pro transparentní veřejné zakázky a přes určité nedostatky významně posiluje principy transparentnosti při veřejném zadávání. Novela by v nejbližší době měla být projednávána ve výborech a posléze ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně ČR.
Vzhledem k tomu, že k původnímu návrhu byly zpracovateli v připomínkovém řízení zaslány řádově stovky nevypořádaných pozměňovacích návrhů a komentářů, lze očekávat nemalé pozměňovací návrhy.
Uvidíme, v jaké podobě bude tedy novela nakonec přijata.
Podle mého soudu je důležité, aby nebyly provedeny žádné změny novely oproti vládnímu návrhu, které by významnou měrou snižovaly standardy transparentnosti a případně vedly k rozmělnění a znehodnocení novely zákona.
Jana Chvalkovská
asistentka Národní ekonomické rady vlády (NERV) a pracovnice zIndex.cz
Zákon o veřejných zakázkách (ZVZ) zatím vypadá, že by mohl v některých svých ustanoveních (pokud projdou mlýnskými kameny Poslanecké sněmovny) korupci ve VZ redukovat, popř. korupčníkům alespoň znepříjemnit život. Je však třeba dodat, že v některých velmi důležitých ustanoveních se návrh ZVZ odkazuje na vyhlášky a další prováděcí předpisy, které mají danou problematiku řešit, ale které doposud nikdo neviděl a není jasné, zda celkový dopad novely posunou k lepšímu nebo nikoli. Rovněž musím podotknout, že legislativní řešení pro boj s korupcí považuji obecně za méně podstatná než řešení nelegislativní. Super ZVZ, jehož dodržování se efektivně nekontroluje a jehož porušení se netrestá, je v boji s korupcí k ničemu. Je třeba nespoléhat na to, že nás spasí jedna novela – a spíše se soustředit na důslednou kontrolu a vynucování plnění povinností zadavatele.
David Ondráčka
ředitel Transparency International ČR
Ten nový zákon je podle mne výrazným krokem k větší transparentnosti a efektivitě zakázek. Nezabrání úplně stoprocentně, aby docházelo ke korupci, ale směřuje k tomu, aby bylo mnohem víc informací zveřejněno, aby zadavatelé nemohli psát na míru tendry jednomu uchazeči, a zároveň snižuje limity pro to, kdy ty zakázky musí být vypisovány, takže se bude soutěžit i o zakázky od milionu korun výše, což podle mne povede k tomu, že mnohem více uchazečů o zakázky bude soutěžit. Nečekejme v zakázkách od prvního ledna revoluci, ale rozhodně to je významná změna, která zamezí těm úplně největším podvodům a manipulacím, ke kterým ve veřejných zakázkách dochází. Riziko teď je, že vládní návrh ve sněmovně může být výrazně osekán pozměňovacími návrhy a Transparency apeluje na to, aby se ty principy transparentnosti a efektivity neztratily.
Monika Vondráková
ředitelka Nadačního fondu proti korupci
Není. Silnou zbraní proti korupci by byl tehdy, pokud by řešil hlavní korupční problém: možnost firem s neprůhlednou majetkovou strukturou získávat veřejné zakázky. Současný návrh zákona ale tuto věc bohužel vůbec neřeší. Je sice krokem správným směrem, ale krokem malým a nedostatečným.
Nadační fond proti korupci je přesvědčen, že Česká republika jako země s dlouhou a bohatou korupční tradicí nutně potřebuje silný nástroj v boji s korupcí, a proto podala – spolu se sdružením Veřejnost proti korupci – návrh změn tohoto zákona. Návrh, který jde k podstatě věci a znemožňuje firmám s neprůhlednou majetkovou strukturou získávat veřejné zakázky. Návrh, který jako jediný reaguje na nedávné doporučení Rady Evropské unie žádající, aby Česká republika konečně řešila problém společností s anonymními listinnými akciemi ve veřejných zakázkách. Nadační fond proti korupci vidí v novele obrovskou šanci pro tuto zemi.
Předražený ples, znělka i nafta – zákon začal fungovat
Co má společného ples státních zaměstnanců v pětihvězdičkovém hotelu z kapes daňových poplatníků, pronájem znělky večerníčku pro komerční účely nebo předražená nafta ve veřejných dopravních podnicích? Ve všech případech jde o kauzy, na které upozornila slovenská média. Novináři si jich všimli jen díky zákonu, který od prvního ledna tohoto roku ukládá všem státním institucím a samosprávám zveřejňovat veškeré smlouvy na internetu. Slovenská vláda má přelomový zákon ve své výkladní skříni, chválí ho i občanská sdružení.
„Mění to nastavení lidí, kteří hospodaří. Když vědí, že jde vše na internet, může to omezit snahu o podvádění. Také média s tím pracují, odhalily už dost zajímavých smluv,“ chválí zákon Matěj Kurian ze slovenské pobočky Transparency International.
Když ale zákon v lednu vstupoval v platnost, sesypala se na něj lavina kritiky. Samosprávám vadilo, že musí zveřejnit faktury i u sebebanálnějšího nákupu, třeba jen jediné propisovačky. „Novou zákonnou povinnost zveřejňovat smlouvy a faktury, navíc v podmínkách územní samosprávy, považují obce a města za malý krok k transparentnosti, ale o to větší krok k nárůstu digitální byrokracie,“ stěžovalo si například 26. ledna Sdružení měst a obcí v Žilinském večerníku. Na skenování a zveřejňování nemáme peníze ani lidi, stěžovaly si obce.
Zákon byl tedy postupně upraven. Byla stanovena hranice tisíc eur, pod kterou se zakázky nezveřejňují. Faktury už se nemusí skenovat, stačí záznamy o nich. Smlouvy musí být nadále zveřejněny v plném znění. Co podle Kuriana stále chybí, je sjednocení všech smluv na jednom webu a stálý dohled a zkoumání zveřejněných smluv. „Nestačí, že to tam je, někdo se tím musí probírat,“ řekl Kurian pro deník E15.
