Vláda: Daně vzrostou a živnostníci si pohorší

Miroslav Kalousek, Petr Nečas, Karolína Peake

Miroslav Kalousek, Petr Nečas, Karolína Peake Zdroj: CTK/Stanislav Peska

Od příštího roku stoupne daň z přidané hodnoty (DPH) o jeden procentní bod na 15 a 21 procent, omezí se výdajové paušály u podnikatelů nebo se dočasně zruší stropy na zdravotní pojištění.

Vláda dnes schválila zvýšení daně z přidané hodnoty o procentní bod na 15 a 21 procent a zrušila také podporu takzvané zelené nafty určené farmářům pro zemědělské práce. Zemědělci tak neuspěli se svým dnešním protestem proti zrušení zelené nafty v podobě dvouhodinové pomalé jízdy zhruba 1600 traktorů na 185 silnicích ve 12 krajích.

Součástí vládou schválených změn je i omezení výdajových paušálů u podnikatelů, zvýšení srážkové daně z příjmů vůči daňovým rájům z 15 na 35 procent), zvýšení daně z převodu nemovitosti o jeden procentní bod na čtyři procenta nebo dočasné zrušení stropů na zdravotní pojištění. Změny ještě ale musí posvětit parlament a podepsat prezident.
Opatření mají za cíl snížit schodek veřejných financí pod tři procenta.

Navrhovaná daňová opatření, která by měla platit od roku 2013 stále
omezení při používání tzv. výdajových paušálů u daně z příjmů fyzických osob
zvýšení daně z převodu nemovitosti o jeden procentní bod.
zvýšení srážkové daně z příjmů vůči daňovým rájům
zrušení zelené nafty

Podle některých analytiků budou mít vládou schválená opatření citelný dopad na občany i hospodářský růst České republiky. „V důsledku vyšší DPH lze očekávat nárůst inflace, a v důsledku toho nižší reálnou spotřebu domácností,“ uvedl analytik české pobočky společnosti PricewaterhouseCoopers Zdeněk Hrdlička. První odhady podle něj ukazují, že celková výše příjmových a výdajových opatření bude v roce 2014 zhruba vyrovnaná. „Vláda by se však měla snažit především o střídmost na výdajové straně, aby se dodatečné daňové příjmy nestaly časem jen zdrojem dalšího utrácení. Sporné jsou však i nezacílené škrty plánované na příští rok, které mohou navíc podvázat ekonomický růst,“ dodal.

Navrhované měny, které by měly platit pouze v letech 2013 až 2015
solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob ve výši 7 % z tzv. nadlimitního příjmu
zrušení základní slevy na dani z příjmů fyzických osob pro pracující důchodce
zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod
zrušení stropů u pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

V platnost by měla vstoupit od roku 2013. Některé z nich budou platit jen do roku 2015. Zvýšení sazeb DPH o jeden procentní bod na 15 a 21 procenta podle návrhu neovlivní zboží a služby spadající do jednotlivých kategorií. Výjimkou budou některé zdravotní prostředky, u kterých požaduje přesun do základní sazby EU. Rovněž dětské pleny budou daněny vyšší sazbou, důvodem je opět požadavek EU.

Příjmy vyplývající ze zvýšení DPH a zdanění fyzických osob budou plynout pouze do státního rozpočtu. Kvůli tomu navrhlo ministerstvo financí i změnu rozpočtového určení daní, které by snížilo podíl obcí a krajů na příjmech z těchto daní. Kraje s tímto návrhem v rámci připomínkového řízení nesouhlasí.

„Dosáhli jsme kompromisu, který je podle mne přijatelný pro všechny politické strany, který je východiskem pro dlouhodobé plánování finančních zdrojů obcí, pro jejich rozvoj investiční aktivitu,“ uvedl po zasedání vlády ministr. Příjmy 6244 obcí s výjimkou Prahy, Brna, Ostravy a Plzně bude navýšena o 12 miliard korun. Z toho je 1,5miliardy je současný příspěvek na školství, který je dosud vyplácen dotačním způsobem ze všeobecné pokladní správy.

Dalších 1,2 miliardy bude příspěvek Prahy, Brna, Ostravy a Plzně, které mají zvláštní koeficient a jejich celkové příjmy z daní budou o 1,1 miliardy nižší. „Zbytek je transfer prostředků ze státního rozpočtu, kdy budou seškrtány dotační programy ze státního rozpočtu toho typu, kdy se dotuje rozpočet příslušné obce pro danou investiční akci,“ podotkl Kalousek.

Vládou schválená opatření mají podle premiéra Petra Nečase (ODS) přinést pro příští rok na příjmové straně zhruba 25 miliard korun, v roce 2014 pak 33 miliard. Změny považuje Nečas za nutné i přesto, že deficit rozpočtu byl loni 3,1 procent HDP, tedy nižší, než původně očekávaných 3,5 procenta.

Snížení bylo podle něj dáno spíše nepříznivým vývojem, tedy nižšími investicemi veřejnoprávních korporací, především obcí a vysokých škol. „Ve fiskálním úsilí musíme pokračovat. Je tam celá řada rizikových parametrů na příjmové straně státního rozpočtu, například příjmy z evropských fondů, a je tam celá řada rizik na výdajové straně, například při nárůstu nezaměstnanosti a zpomalení ekonomiky. Není žádný důvod, aby vláda polevovala,“ uvedl premiér po zasedání vlády.

V případě výdajových paušálů navrhlo MF v novele zákona jejich výši zachovat. U činností spadajících do paušálů ve výši 40 procent nebo 30 procent bude ale absolutní výše odpočtu omezena částkou 800 000 korun, respektive 600 000 korun. To znamená na maximální možný odpočet z mezního příjmu stanoveného na dva miliony korun. Osoby využívající paušály nebudou moci uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě a na manžela či manželku bez vlastních příjmů.

Výše paušálů závisí na druhu příjmů. Výdaje ve výši 80 procent z příjmů platí pro zemědělskou výrobu, lesní a vodní hospodářství a pro řemeslné živnosti. Ostatní živnosti použijí sazbu 60 procent. Sazba 40 procent je určena pro příjmy z jiného podnikání, například ze svobodných povolání, z finančního poradenství a podobně. K příjmům z pronájmu je pak možné uplatnit výdaje ve výši 30 procent z příjmů.

Příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení jako sociální dávky se sjednotí do nové dávky příspěvek na náklady na bydlení. Nová dávka bude začleněna do systému dávek pomoci v hmotné nouzi.