„Je důležité splnit slib sociálním partnerům, že s nimi daňové změny ještě jednou projednáme. Jednání tripartity se uskuteční 16. srpna,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. Ministerstvo chce v rámci daňové reformy zrušit koncept superhrubé mzdy se sazbou 15 procent. Nová sazba daně by měla být počítána z hrubé mzdy a činit 19 procent. Odvody u zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění nebudou realizovány jako dosud, ale daní z úhrnu mezd 32,5 procenta.
Při jednání o finanční správě se kabinet podle vyjádření informovaného zdroje dnes dohodl na dvou změnách. Generálního ředitele finanční správy bude jmenovat a odvolávat vláda na návrh ministra financí a strukturu jejího územního pracoviště bude měnit vyhláškou ministr financí. Změny by měly být účinné od příštího roku. Dnešních osm finančních ředitelství a 199 finančních úřadů se má přeměnit na 14 finančních úřadů a 199 územních pracovišť. Státnímu rozpočtu by tato změna podle návrhu měla ušetřit zhruba 150 milionů korun ročně.
Vytvořená Finanční správa ČR podle MF umožní do budoucna i převzetí dalších kompetencí souvisejících s vytvořením Jednotného inkasního místa daní, sociálního pojištění a zdravotního pojištění, a to bez změny názvu nebo struktury systému. Jednotné inkasní místo samotné by přitom podle plánů MF mělo vzniknout od roku 2013. Rozhodnutí o jeho zavedení dnes vláda také odložila o 14 dní.
V rámci vzniku Finanční správy ČR by 14 územních finančních úřadů mělo vzniknout z nynějších osmi pracovišť Generálního finančního ředitelství a doplněním šesti nových územních pracovišť.Vytvořená Finanční správa ČR podle MF umožní do budoucna i převzetí dalších kompetencí souvisejících s vytvořením Jednotného inkasního místa daní, sociálního pojištění a zdravotního pojištění, a to bez změny názvu nebo struktury systému. Jednotné inkasní místo samotné by přitom podle plánů MF mělo vzniknout od roku 2013. Rozhodnutí o jeho zavedení dnes vláda také odložila o 14 dní.
Juračka: Kvůli vyšší DPH by zanikly stovky družstevních prodejen
Plánované sjednocení daně z přidané hodnoty by mohlo způsobit zánik několika stovek družstevních prodejen, které kvůli zvýšení sazby DPH budou muset zdražit potraviny a neustojí konkurenci malých obchodů, jejichž provozovatelé DPH neodvádějí. Dnes to řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a předseda Sdružení českých a moravských spotřebních družstev COOP Zdeněk Juračka. Na tuzemském trhu nyní fungují zhruba tři tisíce družstevních prodejen.
Juračka pak upřesnil, že podle jeho odhadu by sjednocení sazby DPH mohlo ohrozit další existenci až tisícovky družstevních prodejen, kterých by se spotřební družstva kvůli konkurenci menších prodejen neodvádějících DPH musela zbavit.
Stát by podle Juračky měl raději zrušit minimální limit pro registraci plátců této daně, čímž by se povinnost platit DPH vztahovala na všechny podnikatelské subjekty, včetně malých obchůdků. Jejich provozovatelé podle Juračky často podhodnocují své tržby, aby nemuseli platit DPH. Plánované sjednocení sazby DPH by se jich za nynějších podmínek netýkalo a ceny potravin by zvyšovat nemuseli.
MF chce zrušit asi třicet různých daňových výjimek, některá ministerstva a odbory jsou proti
MF plánuje rovněž v rámci daňové reformy zrušit zhruba čtvrtinu z celkových 118 výjimek. Proti rušení některých daňových výjimek se ovšem v připomínkovém řízení postavilo několik ministerstev nebo například odbory. Ministerstvo dopravy je proti zrušení daňového zvýhodnění režijních jízdenek nebo stravenek. Ministerstvo obrany, vnitra a další bezpečnostní složky nesouhlasí rovněž se zrušením osvobození od daně u kázeňské odměny nebo odchodného.
V rámci rušení výjimek se podle serveru Aktuálně.cz má sociální a zdravotní pojištění nově odvádět také z odstupného, odměn za zlepšovací návrhy a vynálezy nebo z jednorázových sociálních výpomocí. Výše vypláceného odstupného se tak sníží, protože nyní se z něj platí jen daň z příjmů.Proti původnímu záměru se ministr financí Miroslav Kalousek rozhodl v návrhu zachovat u půjček na bydlení ve zmenšené míře možnost odpočtu úroků z daňového základu. Částku podle svého dřívějšího vyjádření navrhne snížit na maximálních 80 tisíc korun ročně ze současných 300 tisíc korun, původně neměl být odpočet možný vůbec.
