Ve druhé polovině roku by mělo pokračovat uvolňování stropu pro příliv pracovníků ze zahraničí. Pokud firmy předčasně vyčerpají pro letošek platnou kvótu ve výši dvaceti tisíc zaměstnaneckých karet a pracovních víz, limit podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) stoupne. Přesto zůstane přístup státu stále opatrný. Soukromý sektor žádá více posil, má neobsazených téměř 250 tisíc míst. Kritizuje také byrokratické překážky, které v jiných zemích nejsou.
„Předpokládám, že se kvóta v průběhu letošního roku vyčerpá. V daný okamžik bude vláda připravena ji upravit a zvýšit o několik tisíc míst,“ řekl Jurečka. Dodal, že v podobném rozsahu se zvedne i strop pro přijímání cizinců pro rok 2025.
Bude to poprvé, kdy kabinet ještě v průběhu roku sáhne k navýšení této kvóty. Způsob, jakým stát reguluje pracovní migraci, přesto zůstane nadále nepružný. Jiné evropské země mají rychlý bodový systém, který na základě kvalifikace a bezpečnostních požadavků přidělí danému uchazeči body, a ten buď na pracovní vízum dosáhne, nebo nikoliv.
„Z našeho hlediska by bylo vhodné urychlit celý proces a přiblížit jej časově k postupům v okolních zemích, kde vyřízení podobných administrativních úkonů trvá oproti Česku polovinu času. Ztrácíme tak nejnadějnější a nejzajímavější uchazeče, kteří nakonec dávají přednost práci v jiných zemích,“ řekla HR manažerka Geis CZ Jaroslava Šindelářová.
Nastavení bodového systému má přinést až chystaná novela o zaměstnanosti, kterou Jurečka předloží do konce tohoto volebního období. Body by se přidělovaly za dovednosti uchazeče, vzdělání, znalost češtiny, věk, zkušenost s pobytem v České republice či jinde v cizině. Roli by hrálo i to, zda jde o profesi, kterou česká ekonomika potřebuje. Při vyšším ohodnocení by zájemce získal například delší povolení k pobytu a lepší perspektivu. Pro méně kvalifikované pracovníky má existovat seznam nedostatkových povolání. Cizince by zjednodušeně a zrychleně přijímali prověření zaměstnavatelé, kteří dodržují pracovní předpisy a nemají dluhy na daních a odvodech.
Česko může díky pracovníkům ze zahraničí posílit výkon ekonomiky, získat vyšší příjmy do rozpočtu včetně důchodového systému. Stále více peněz vyžaduje také zdravotnictví, nárůst odvodů by mu pomohl. Volná místa jsou podle šéfa rezortu práce nejen v podnicích, ale i v sociálních službách nebo v nemocnicích. Z aktuálních údajů plyne, že Česko bude do roku 2030 postupně potřebovat zhruba 300 tisíc nových pracovních sil.Například ve stavebnictví už nyní chybí šedesát tisíc zedníků a dalších profesí. Dopravní společnosti varují před kritickým podstavem profesionálních řidičů, který se tento rok přiblíží třicetitisícové hranici. A nemocnice budou muset v blízké době získat dvanáct tisíc zdravotních sester jako náhradu za dosluhující odborný personál.
Vážnou komplikací byly dosavadní překážky pro uprchlíky z Ukrajiny. „Česká republika přistupovala v rámci Evropské unie k ukrajinským pracovníkům nejhůře. Ukrajinci překročili hranice do Polska, získali tam vízum dočasné ochrany, pak přijeli k nám a tady jim úředníci řekli: když už máte jedno vízum, my vám další nedáme. Jenže například v Německu, Francii i v Belgii to možné bylo,“ popsal jednatel logistické společnosti Stebal Jan Migl. Změnu přinesl až začátek roku.
ČR má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v EU. Podniky si na nedostatek sil a nepružný proces přijímání zájemců ze zahraničí dlouhodobě stěžují. „Česko vytváří snad největší obstrukce v EU, co se týče otevřenosti pracovního trhu. Naši političtí představitelé a státní správa si neuvědomují, že nikdo u našich hranic frontu nečeká. A bez aktivní politiky a lákání talentů právě tito schopní lidé skončí na pracovním trhu našich sousedů,“ uvedl Martin Wichterle, majitel strojírenské firmy Wikov a člen správní rady Druhé ekonomické transformace, iniciativy osobností českého byznysu.
Podle podniků musí vláda nejen masivněji navýšit kvóty pro pracovníky z ciziny, ale vytvořit pro ně infrastrukturu a podmínky, které budou alespoň srovnatelné s okolními státy. V opačném případě nebude Česko pro vzdělané, schopné a pracovité lidi atraktivní.
Loni schválená dvacetitisícová kvóta platná od ledna předpokládá, že v rámci programu kvalifikovaný zaměstnanec stát ročně přiláká 11 tisíc Ukrajinců a pět tisíc Filipínců, kteří jsou ve světě i v tuzemsku stále oblíbenější. Získat místo v tuzemsku mají i vysoce kvalifikovaní odborníci, jako jsou IT specialisté, vývojáři software, inženýři, lékaři a zdravotní sestry, u nichž limit stoupne o 1 500 povolení. V oblasti informatiky našly v Česku uplatnění například stovky Indů.
Z loňského průzkumu ministerstva práce plyne, že podniky v Česku mají volných 249 tisíc pozic. Firmy tento problém považují za jednu z hlavních bariér svého růstu, nedostatek zaměstnanců podle nich brzdí rozvoj ekonomiky. Kdyby tato místa byla obsazena, na odvodech by státnímu rozpočtu přinášela 45 miliard korun ročně.
Jakých profesí je v ČR největší nedostatek
Stavebnictví 60 tisíc zedníků a dalších profesí
Doprava 25 až 28 tisíc profesionálních řidičů
Zdravotnictví 10 až 12 tisíc zdravotních sester
Zemědělství a potravinářství 8 až 9 tisíc pracovníků v prvovýrobě
Pramen: Hospodářská komora, vláda
