Vláda rozlouskne osud gripenů, zřejmě zvolí dočasné řešení

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: 7 Tomas Kubelka

Více než dvouleté přešlapování nad rozhodnutím o budoucnosti českého nadzvukového letectva brzy skončí. Otázka je, zda dá kabinet Petra Nečase (ODS) přednost dlouhodobějšímu, anebo pouze překlenovacímu řešení. Na svém dnešním jednání má posoudit tři časové a cenové varianty dalšího pokračování pronájmu švédských JAS-39 Gripen.

Podle informací blízkých ministerstvu obrany, které premiér stále ještě řídí, je pravděpodobnější spíš dočasné řešení. To by znamenalo, že konečný verdikt by byl až na příští, zřejmě levicové exekutivě. Bezpečnostní rada státu vzala na konci minulého roku na vědomí dosavadní výsledky vyjednávání se Švédy.

Materiál je ale utajovaný, a tak lze vycházet jenom z neoficiálních zdrojů. Ve hře je údajně pronájem na další tři, pět nebo deset nebo dokonce na dvanáct let. První varianta by měla přijít na pět miliard korun, druhá na osm a třetí na 14,5 miliardy.

Bývalý šéf rezortu Alexandr Vondra (ODS) tehdy řekl, že oproti nabídce z loňského léta se českým vyjednávačům podařilo dohodnout výraznější slevu. „Současná nabídka je bezmála o deset procent lepší než ta letní. Platí do konce března 2013. Máme čas, abychom ji pečlivě zvážili. Rozhodne o tom vláda,“ uvedl Vondra. Žádná konkrétní čísla však neprozradil.

Podle informací deníku E15 by Švédsko v případě dvanáctiletého pronájmu slevilo necelých 40 procent. Dosavadní desetiletý pronájem 14 stíhaček bude stát dohromady 19,6 miliardy korun.

Nečasův kabinet ještě loni tvrdil, že na nadzvukové letouny vyhlásí výběrové řízení. To už ale nepřichází z časových důvodů v úvahu. Koaliční vládě už zbývá do řádného termínu parlamentních voleb ani ne rok a půl. Tyto okolnosti nahrávají spekulacím, že ministři upřednostní tříletou variantu pronájmu a definitivní rozhodnutí přenechají současné opozici.

Hamáček: Začít jednat se mělo dřív

Podle stínového ministra obrany Jana Hamáčka z ČSSD měl koaliční kabinet začít jednat se Švédskem v mnohem větším předstihu, aby měl lepší manévrovací prostor. Hamáček rovněž naznačil, že není nakloněn tendru, protože jiné řešení než gripeny by bylo – například kvůli přeškolení pilotů a techniků nebo logistice – příliš nákladné. „Pravděpodobně by se vyplatilo společné pořízení letounů s některým z našich aliančních partnerů. V úvahu by připadala spolupráce třeba se Slovenskem nebo Chorvatskem,“ dodal.