Ani třetí pokus o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše (ANO) opozici nevyšel. Z jednacího sálu sněmovny odešli ve čtvrtek komunističtí poslanci a později i nezařazení poslanci Lubomír Volný a Marian Bojko. Opozici se tím pádem nepodařilo sehnat potřebných 101 hlasů pro svrhnutí vlády a kabinet tak může vládnout dál. „Je teď, myslím, naprosto zřejmé, kdo vládu podporuje, a kdo ne,“ řekl šéf ODS Petr Fiala. Pro nedůvěru hlasovalo 89 poslanců, proti jich bylo 82.
„Kabinet selhal v mnoha věcech, prakticky ve všem,“ odůvodnil vyvolání schůze předseda ODS Petr Fiala. Hlasování o nedůvěře vládě podpořila ODS spolu s Piráty, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. „Vládu jsme nikdy nekritizovali bezúčelně nebo prvoplánově, jak naznačuje premiér. Vždy jsme předkládali konstruktivní návrhy,“ řekl šéf Pirátů Ivan Bartoš, podle kterého vláda vždy všechny opoziční návrhy odmítala. Vláda důvěru nedostala ani od SPD a Trikolory.
Vládu fakticky svým odchodem ze sálu podrželi komunisté, kteří přitom před měsícem vypověděli toleranci vládě. Předseda KSČM Vojtěch Filip uvedl, že nechce podpořit pravici. „Vláda naši důvěru sice nemá, ale pravicové strany v čele s ODS, TOP 09, Starostů a nezávislých, lidovci a Piráty už vůbec ne. Tohoto zbytečného divadla se už proto nebudeme účastnit a odcházíme pracovat pro občany," uvedl šéf komunistů, po jehož dopoledním projevu odešli spolustraníci ze sálu.
Opozice za to komunisty kritizuje. „Je to jednoduché. Komunisté nikdy žádnou opozicí nebyli a naopak zůstávají i nadále oddanými spojenci Andreje Babiše," napsal poslanec ODS Jan Skopeček na sítích. „Dneska to mělo symbolický význam. Ukázalo se, že tuhle vládu drží u moci komunisti. Šanci něco změnit budeme mít v říjnu," přitakal šéf STAN Vít Rakušan.
Uvnitř KSČM se v posledních dnech střetávaly názory, zda vládu podpořit či ne. Nakonec zvítězila varianta distancování se od hlasování, aby si strana nepoškodila obraz před voliči. „Možná to pro někoho není zrovna logický krok, ale nejednota by pro voliče mohla být větší problém. Fakt je, že nestojí za to se kvůli vládě, která končí, ještě hádat uvnitř strany,“ vysvětlil komunistický poslanec Jiří Dolejš.
Politolog Petr Just z Metropolitní univerzity v Praze míní, že je rozhodnutí komunistů odejít ze sálu čistě pragmatické. „Ukazuje to, že část strany vnímá přílišné sepětí s vládou jako jeden z důvodů slábnutí strany, část by naopak ráda ještě před volbami využila napojení na vládu ve snaze dosáhnout svých cílů, které by mohla strana prezentovat v kampani jako svůj úspěch,“ domnívá se. Strana tím však podle politologa Lubomíra Kopečka z Masarykovy univerzity v Brně zřejmě ztratila možnost přilákat protivládně laděné voliče.
Ze sálu odešli i dva bývalí poslanci SPD Lubomír Volný a Marian Bojko. „My chceme, aby si to premiér se sociálními demokraty vyžrali až do konce. Ne že nastoupí úřednická vláda a premiér si bude jezdit po republice a dělat kampaň,“ uvedl Bojko.
Premiér Andrej Babiš ve své ranní obhajobě vypočítal vše, co podle něj jeho vláda dokázala. Pandemii podle něj kabinet zvládl i přesto, že opozice její snahy sabotovala. „Konečně jsme také prosadili zahrádkářský zákon a jsem na to hrdý,“ připomněl i jeden ze zákonů, za který se osobně zasazoval.
Premiér se ve svém projevu několikrát opřel do opozice, zejména do Pirátské strany, která spolu se STAN v průzkumech přeskočila dosud vítězné hnutí ANO. Babiš ji kritizuje zejména v evropském kontextu, sám se pochlubil tím, že za pomocí maďarského premiéra Viktora Orbána zamezil zavedení migračních kvót.
„Nechceme, aby naši zemi řídil Evropský parlament, zelení fanatici, se kterými by se Piráti spojili. Já jsem svrchovaný premiér této země, nepodléhám nikomu! Jenom občanům,“ uvedl premiér spolu se zvoláním: „My v Česku nechceme žádný multikulturní ekofanatický Pirátostát! Nechceme sdílet naše byty. Nechceme sdílet naše auta. Nechceme sdílet naši zemi!“
Bartoš v reakci na Babiše řekl, že by premiér neměl podrývat vztahy s evropskými a dalšími spojenci. Mezi důvody, proč by kabinet nadále neměl mít důvěru, zástupci opozice zmiňovali střet zájmů premiéra, nezvládnutou koronavirovou pandemii, rozvrat veřejných financí nebo nezajištění jasné podpory spojenců kvůli kauze Vrbětice.
