Vládní strany se dál přou o platy

sněmovna (ilustrační foto)

sněmovna (ilustrační foto) Zdroj: CTK

Těsným schválením tříprocentního růstu platů politiků a soudců dolní komorou parlamentu debata na toto téma nekončí. Vládní koalice zůstává rozdělená, proti je ANO. Výhrady vznáší i prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miroslav Kala, který podá ústavní stížnost. Napadne skokové zvýšení soudcovských platů zhruba o osm tisíc korun. To je téměř pětinásobně více, než o kolik si od ledna polepší poslanci a senátoři

Nebýt opozičních komunistů, návrh ČSSD by neprošel. Z klubu ANO ho nepodpořilo 38 členů ze 47. Šéf hnutí a ministr financí Andrej Babiš se odmítá smířit s tím, že zákonodárci si sami rozhodují o platech. „Měla by o tom rozhodovat nezávislá instituce. Ve Velké Británii vznikl v roce 2009 nezávislý úřad pro parlamentní standardy jako reakce na zneužívání odměn a náhrad britských poslanců. Ve Finsku a Švédsku funguje nezávislá komise,“ řekl včera v České televizi Babiš.

Premiéra a předsedu sociální demokracie Bohuslava Sobotku, který nedávno vystoupil proti původnímu záměru zvýšit platy o 14,4 procenta, Babiš znovu obvinil z populismu. „Podrazil své poslance, koalici i opozici. Podrazil úplně všechny,“ prohlásil v narážce na dohodu sněmovních klubů.

Podle místopředsedy dolní komory Jana Gazdíka (STAN) je zřízení nezávislého orgánu nadbytečné, protože tuto roli plní Ústavní soud. Ten už od roku 2007 řeší otázku platů soudců, takže by mohl posuzovat i platy politiků.

Na nejvyšší soudní instanci v zemi se obrátí prezident NKÚ. I jeho plat, stejně jako platy některých vysokých úředníků, určuje novela, kterou koncem minulého týdne schválila sněmovna. Kala chce ústavní stížností dosáhnout toho, aby soud zrušil všechny koeficienty, z nichž se mzdy ústavních činitelů vypočítávají. Stanovit novou základnu, která by platila pro všechny bez rozdílu, by pak měl parlament, míní.