Vládu letos čekají hlavně ekonomické výzvy. Udrží jednotu?

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek Zdroj: CTK/Vondrous Roman

Pokud platí politology často zmiňované pravidlo, že vláda má na zásadní práci čas především v prvních dvou letech existence, je před Nečasovým kabinetem nejdůležitější rok. Soustředit se bude chtít zřejmě především na řešení problémů, které s sebou do celé Evropy přináší hrozící hospodářská krize. Přesto se ale bude muset i v tomto roce zabývat "politikou", především krajskými volbami, ale také blížící se volbou nástupce prezidenta Klause. Zásadní bude, jestli se koalici podaří udržet jednotu.

Jedním z důležitých úkolů, který koaliční vládu ODS, TOP 09 a Věcí veřejných čeká hned v prvních týdnech nového roku, bude přehodnocení podoby státního utrácení v souvislosti s vývojem ekonomiky v Česku i v celé Evropské unii.

Vláda v prosinci prosadila v Poslanecké sněmovně rozpočet počítající s deficitem 105 miliard korun při příjmech 1,085 bilionu a výdajích skoro 1,19 bilionu korun. Navrhovaná podoba hospodaření ale počítá pro letošek s růstem ekonomiky o 2,5 procenta, prognózy ze závěru roku 2012 však ukazovaly, že růst bude někde okolo jednoho procenta, což by příjmy snížilo o 17 či 18 miliard. Například podle poradenské společnosti Ernst&Young ale česká ekonomika zpomalí ještě více a poroste letos jen o 0,3 procenta.

Protikrizové návrhy NERV: zkrácená pracovní doba i vyšší daně

Kabinet bude na světovou hospodářskou krizi a její dopady na českou ekonomiku nepochybně muset reagovat, připouštěli už při schvalování rozpočtu premiér Nečas i ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Mluvili o souboru opatření na příjmové i výdajové straně rozpočtu, tedy o možném zvyšování daní a dalších škrtech.

Mezi návrhy, které ministrům předložila Národní ekonomická rada vlády (NERV), má podle médií být například sjednocení daně z přidané hodnoty na 20 procentech, vyšší daně na cigarety a alkohol či kratší pracovní doba a s ní snížené platy. Podobné plány však znamenají komplikace nejen od opozice, ale pravděpodobně také od nejmenšího člena vládní koalice Věcí veřejných.

Půjčí Česko MMF?

S hospodářskou situací v Evropské unii pak bezprostředně souvisí druhé závažné rozhodování, které vládu hned na počátku roku čeká. Jde o půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), která by měla přispět stabilizaci eurozóny a českému připojení se k nově vznikající smlouvě zavazující evropské země k vyšší hospodářské odpovědnosti.

Smlouva by definitivně měla být známa do března, už nyní ale dává Praha najevo, že by její obsah měl být závazný pouze pro země platící eurem a že by neměla zmenšovat pravomoci států určovat výši svých daní či důchodovou nebo zdravotní politiku.

Důchody a zdravotnictví – politické trvalky

Otázky důchodové i zdravotní reformy budou poté, co loni parlament schválil klíčové zákony, českou veřejností zřejmě hýbat i letos. Tři reformní zdravotnické zákony začínají platit od dubna. Pak začnou být zřejmé konkrétní dopady přijatých zákonů o zdravotních službách, specifických službách a o záchranné službě.

Reforma důchodů počítá mimo jiné s tím, že by si lidé mohli dobrovolně od roku 2013 převádět část pojistného ze státního systému do „druhého pilíře“, tedy na individuální účty u soukromých penzijních společností.

Bude shoda na církevních restitucích?

Vládu v prvních měsících příštího roku čeká také dokončení dlouhé debaty o církevních restitucích. Příslušný zákon z dílny ministerstva kultury měla na stole na konci loňského roku legislativní rada vlády. Kabinet se už s církvemi dohodl na tom, že jim vyplatí asi 59 miliard korun, s přihlédnutím k inflaci to bude možná až 96 miliard. Církve dostanou zpět 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu.

Vyplácení peněz by mělo být rozloženo do 30 let a přechodné období odstřihnutí financování církví od státního rozpočtu by mělo začít v roce 2013 a trvat 17 let.

Ve hře je i ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti

V plánu legislativní činnosti vlády pro letošní rok, který je přístupný na internetových stránkách jejího úřadu, je celkem 148 položek.

Nejvíce zákonů mají mít ministři na stole v červnu. Nemá mezi nimi chybět návrh vládního ústavního zákona o rozpočtové kázni a odpovědnosti, který ODS zmiňovala už před volbami.

O měsíc později má vláda v plánu řešit jen čtyři nové normy, jednou z nich má ale být zcela nový volební zákon z dílny ministerstva vnitra.

Zásadní bude udržení koaliční jednoty

Před koaličním kabinetem tří často rozhádaných stran ale stojí i jeden dlouhodobý úkol, se kterým měly v loňském roce mnohdy značné obtíže. Přes výraznou většinu v dolní komoře českého parlamentu totiž vládu loni oslabovaly především vzájemné rozpory mezi jejími jednotlivými součástmi.

Několikrát se zdálo, že ostré hádky vyústí do změny podoby kabinetu. Zda se ODS, TOP 09 a Věcem veřejným podaří udržet koaliční jednotu například poté, co budou známy výsledky krajských voleb, je zatím otevřenou otázkou.