Vojenské špitály polykají stovky milionů. To skončí

vojenský vrtulník Sokol

vojenský vrtulník Sokol

Více než jednu miliardu korun zaplatilo jen loni ministerstvo obrany na dotacích celkem třem vojenským nemocnicím a jednomu zdravotnickému ústavu. Zdaleka nejvíce spolkla Ústřední vojenská nemocnice Praha. Konkrétně přes 770 milionů, uvedlo na dotazy deníku E15 tiskové oddělení ministerstva.

„Jde o úhradu provozních nákladů spojených se službami vojenských nemocnic a řešením finanční situace v ÚVN v loňském roce,“ doplnil mluvčí rezortu Jan Pejšek.S tučnými příspěvky chce ale úřad Alexandra Vondry (ODS) skoncovat. „Základním předpokladem fungování vojenských nemocnic je jejich vyrovnané hospodaření,“ píše se v Bílé knize o obraně, která určuje směřování rezortu v příštích deseti letech.

Stejný cíl u civilních zdravotnických zařízení, jejichž zřizovatelem je buď stát, nebo kraje, sledují ministr Leoš Heger (TOP 09) a samosprávy. Ve fakultních či krajských nemocnicích ale nejsou provozní a investiční dotace zdaleka tak vysoké jako u armády. Státní zařízení v poslední době snižují míru svého zadlužení, loni hospodařily v černých číslech. „Daří se jim dobře. Dosáhly souhrnného výsledku téměř 335 milionů korun před zdaněním,“ konstatoval Heger.

Problém vojenského zdravotnictví spočívá podle ministerstva obrany v tom, že hodnota jeho výkonů je ve srovnání s civilními nemocnicemi podhodnocena a právě vzniklý rozdíl musí být dorovnáván. Jde zejména o léčebnou péči pro vojáky a civilní zaměstnance, výcvik zdravotnického personálu a péči o válečné veterány a vojenské důchodce. „Příspěvek pro vojenská zdravotnická zařízení není čistou provozní dotací, ale platbou za služby nad rámec systému veřejného zdravotního pojištění. Například preventivní prohlídky vojáků nelze z tohoto systému hradit,“ vysvětlil Pejšek.

Podle Bílé knihy čeká vojenské zdravotnictví restrukturalizace, v současnosti se zpracovává jeho nová koncepce.Dokument by měl definovat optimální uplatnění nemocnic, třeba nalezením ideálního poměru akutní a následné péče.

Vedle státních civilních zdravotnických zařízení hlásí postupné zlepšování výsledků také některé regiony. Třeba čtyři oblastní a jedna městská nemocnice Královéhradeckého kraje dostanou letos příspěvek dohromady 201 milionů korun, což je o 65 milionů méně než v loňském roce.

Podobná situace je také v Moravskoslezském kraji. Jeho šest nemocnic musí proti loňskému roku letos ušetřit dohromady padesát milionů. Pokud se to podaří, budou mít celkovou ztrátu zhruba sedmdesát milionů. V příštím roce už má být jejich hospodaření na nule.