Volba prezidenta: Zeman přeskočil Švejnara, vede Fischer

Miloš Zeman

Miloš Zeman Zdroj: CTK/Michal Dolezal

V přímé volbě prezidenta by nyní měli největší šanci postoupit do druhého kola boje o Hrad bývalý premiér Jan Fischer a někdejší předseda vlády Miloš Zeman. Ten poprvé předstihl ekonoma Jana Švejnara. Fischera by podpořilo 36 procent voličů, Zemana 12,5 procenta a Švejnara o procento méně. Vyplývá to z průzkumu agentury Median.

Od dubnového průzkumu si z kandidátů na prezidenta pohoršil zejména Švejnar, který ztratil šest procent voličů. „Lze to přičíst i přetrvávající nejistotě, zda do prezidentského klání vůbec vstoupí,“ uvedla agentura. Jeho hlasy získal hlavně Fischer, který zhruba o tři procenta posílil. Zeman si polepšil o 1,5 procenta, podle Medianu je důvodem především zesílená medializace jeho kandidatury.

Na čtvrté příčce je ministr zahraničí a šéf vládní TOP 09 Karel Schwarzenberg. Hlas by mu dalo 7,5 procenta lidí, o 1,5 procenta více než v dubnu. Na páté místo se dostal místopředseda ČSSD a senátor Jiří Dienstbier s 5,5 procenty hlasů, stejně je na tom i podnikatel Tomio Okamura.

O prezidentských volbách čtěte více

Za nimi skončila se 4,5 procenty Jana Bobošíková spolu s Přemyslem Sobotkou (ODS). Pro Evžena Tošenovského by se rozhodlo 3,5 procenta voličů stejně jako pro Vladimíra Remka. Statistická odchylka může být u nejsilnějších kandidátů až 3,5 procenta, u nejslabších pak 1,5 procenta, upřesnil Median.

Podle agentury je Fischer přijatelný pro nejširší skupinu voličů. Naopak postoj k Zemanovi je poměrně vyhraněný, mezi třemi nejpřijatelnějšími ho jmenuje jen necelá čtvrtina lidí. Švejnar je na tom v tomto případě výrazně lépe. Přijatelnost je důležitá pro druhé kolo prezidentské volby. V něm by podle agentury získal Fischer 57,5 procenta hlasů, Švejnar případně 32,5 procenta a Zeman 24,5 procenta hlasů. Fischer je tedy nyní poměrně výrazně napřed, v dubnu přitom byly šance jeho a Švejnara ve druhém kole zhruba vyrovnané.

Předpokládaná volební účast od dubna poklesla o 10,5 procenta. „Může to být mimo jiné důsledek negativně vnímaných událostí na vnitropolitické scéně, jako je například dozvuk vládní krize z druhé poloviny dubna a kauza Davida Ratha,“ uvedl Median.