Vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe by bylo pro Česko velké sousto

Křižovatka průplavu Odra–Dunaj s Hlivickým průplavem u Kandřína-Kozlí v Polsku.

Křižovatka průplavu Odra–Dunaj s Hlivickým průplavem u Kandřína-Kozlí v Polsku. Zdroj: Wikipedia Commons

Průplav Odra-Dunaj, úsek vybudovaný v letech 1939 až 1943 u Vídně.
Kanál DOL, počátek trasy u Děvína na Slovensku.
3
Fotogalerie

Český ministr dopravy Dan Ťok na začátku listopadu zveřejnil výsledky studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe. Propojení těchto tří řek by vyšlo na 582 miliard korun. Jak vypadají podobné projekty v ostatních zemích Evropské unie?

O vodním propojení povodí Dunaje, Odry a Labe (DOL) údajně uvažoval už Otec vlasti Karel IV. Kanál propojující tyto řeky dlouhodobě podporuje český prezident Miloš Zeman. Ministerstvo dopravy nedávno přišlo se studií, z níž vyplývá, že by výstavba přišla na 582 miliard korun a byla ekonomicky „efektivní“. Stavět by se podle této studie teoreticky mohlo začít v roce 2030 u Ostravy. 

Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) zároveň při jejím představení odmítl námitky, že by stavbou došlo k odvádění vody z okolní krajiny a hrozila by sucha, jak varují zástupci ekologických organizací. Ti zároveň zdůrazňují, že projekt by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy. 

Doporučené trasování kanálu Dunaj–Odra–LabeDoporučené trasování kanálu Dunaj–Odra–Labe|studie proveditelnosti MD

Propojení Dunaje s Odrou přes řeku Moravu by mělo stát 281 miliard korun. Nejnáročnější na výstavbu by byla labská větev, ta by přišla na 301 miliard korun. Polsko již předběžně s projektem vyslovilo souhlas, české ministerstvo chce přesvědčit i Slovensko, protože studie počítá i s variantou napojení kanálu na Dunaj u Bratislavy, případně přes Váh. Uvažuje také o pomoci Francie, jež staví podobný kanál na severu země, který má propojit řeky Seinu a Šeldu. 

Studie proveditelnosti DOL

Studie hodnotila dopady kanálu z dopravního, vodohospodářského, energetického i rekreačního hlediska. Materiál ovšem nezahrnuje investiční náklady na zvýšení splavnosti jednotlivých řek. K těmto projektům budou studie teprve vznikat. Náklady na zprovoznění kanálu se tak nejspíš zvýší.  

DOL v číslech

167 km – délka dunajské větve
161 km – délka oderské větve
148 km – délka labské větve
4 970 kamionů denně má ušetřit kanál denně v roce 2079
185 lodí denně by mělo kanálem plout v roce 2079
únor 2019 – vláda má tento projekt posoudit

Zdroj: Ministerstvo dopravy / Studie proveditelnosti DOL

Německý příklad

Kanál DOL se nejčastěji přirovnává k propojení Rýna s Dunajem přes řeku Mohan (Rýn Mohan–Dunaj). Tento umělý kanál se budoval od města Bamberk na Mohanu přes Norimberk do Kelheimu, který leží na soutoku řek Altmühl a Dunaj.

Propojení řek Rýn a Dunaj v historii. Kanál z let 1960 až 1992 je označen číslicí čtyři.Propojení řek Rýn a Dunaj v historii. Kanál z let 1960 až 1992 je označen číslicí čtyři.|LordMP/CC BY-SA 3.0

Stavba byla započata v roce 1960 a dokončena v roce 1992. Je dlouhý 171 kilometrů. Výškový rozdíl 175 metrů pomáhá lodím překonat 16 zdymadel. Šířka kanálu u hladiny je 55 metrů, hloubka čtyři metry. Kanálem mohou proplouvat plavidla až do 190 metrů na délku s ponorem 2,7 metru.

Celkové náklady na stavbu se uvádějí na 4,7 miliardy marek, to odpovídá asi 2,3 miliardy eur (při současném kurzu by se jednalo o 60 miliard korun). Průplav spojuje Severní moře s Černým mořem.

Převýšení trasy kanálu Rýn–Mohan–DunajPřevýšení trasy kanálu Rýn–Mohan–Dunaj|jailbird/CC0

Současným problémem říční dopravy na Rýnu je ale nedostatek vody. V tomto roce musela být výrazně omezena doprava po nejrušnější řece Německa. Na přelomu října a listopadu v Kolíně nad Rýnem klesla hladina na pouhých 77 centimetrů.

V tomto období přitom bylo běžné, že dosahovala až do výše čtyř metrů. Nízký stav vody se projevil i na objemu přepravy na kanálu, který se propadl na třetinu obvyklého množství.

Celý článek si můžete přečíst na Peak.cz >>>