I s tím, že si ho česká společnost beztak vyloží po svém. „Handicap spočívá v dědictví socialismu a zaměňování výrazu oznamování za výraz udavačství, případně zaměňování výrazu oznamovatel za výraz informátor,“ píše protikorupční výbor ve zdůvodnění novely. Ta měla oznamování korupce řešit komplexně, nakonec ale jde jen o přidání několika paragrafů k zákonu proti diskriminaci.
Nově tak zaměstnance nebo třeba vojáky zákon ochrání nejen proti znevýhodňování zdůvodněném etnicitou, pohlavím nebo světonázorem, ale i proti šikaně na pracovišti v případě, že se rozhodne své nadřízené nahlásit jako podezřelé z korupce. Jde ale o minimalistickou variantu, do zákona se nedostala původně zvažovaná možnost odměn pro oznamovatele, ani jejich důslednější právní ochrana před výpovědí z práce.
Doposud jediná platná právní definice whistleblowingu je obsažena ve vyhlášce České národní banky o pravidlech obezřetného podnikání bank z roku 2007. Její krkolomnost ale svědčí ve prospěch stručného, i když právně ne příliš obsažného termínu „oznamování“. ČNB totiž whistleblowing definuje jako „mechanismus sdělování významných obav zaměstnanců ohledně funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému mimo běžné informační toky“.
