Whistleblowing neuspěl, nahradí ho české „oznamování“

ilustrační foto

ilustrační foto

Blahoslav Hruška , Euro
Anglický termín whistleblowing, kterým se opisuje oznámení korupčního jednání, v Česku neuspěl a nedostane se tak do zákona. Vládní výbor pro koordinaci boje s korupcí, který vede Karolína Peake, se téměř rok v nových paragrafech pokoušel cizí termín definovat. Poté, co se na něj snesla kritika ministerstev za příliš vágní právní jazyk, nakonec rezignoval a novelu antidiskriminačního zákona, kterou posílá poslancům, postavil na českém výrazu „oznamovatel“.

I s tím, že si ho česká společnost beztak vyloží po svém. „Handicap spočívá v dědictví socialismu a zaměňování výrazu oznamování za výraz udavačství, případně zaměňování výrazu oznamovatel za výraz informátor,“ píše protikorupční výbor ve zdůvodnění novely. Ta měla oznamování korupce řešit komplexně, nakonec ale jde jen o přidání několika paragrafů k zákonu proti diskriminaci.

Nově tak zaměstnance nebo třeba vojáky zákon ochrání nejen proti znevýhodňování zdůvodněném etnicitou, pohlavím nebo světonázorem, ale i proti šikaně na pracovišti v případě, že se rozhodne své nadřízené nahlásit jako podezřelé z korupce. Jde ale o minimalistickou variantu, do zákona se nedostala původně zvažovaná možnost odměn pro oznamovatele, ani jejich důslednější právní ochrana před výpovědí z práce.

Doposud jediná platná právní definice whistleblowingu je obsažena ve vyhlášce České národní banky o pravidlech obezřetného podnikání bank z roku 2007. Její krkolomnost ale svědčí ve prospěch stručného, i když právně ne příliš obsažného termínu „oznamování“. ČNB totiž whistleblowing definuje jako „mechanismus sdělování významných obav zaměstnanců ohledně funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému mimo běžné informační toky“.