Minimální mzda se zvedla naposledy loni v srpnu o pět stovek na 8500 korun. Předtím od roku 2007 nerostla. Tripartita se v červnu shodla na tom, že by se měla zvýšit v lednu příštího roku o 500 korun. Ministryně práce v létě navrhla přidání o 700 korun.
Záměr se objevil bezprostředně poté, co kabinet vybral na eurokomisařku kandidátku ANO Věru Jourovou. ČSSD původně prosazovala svého kandidáta. Vylučovala pak, že by s nominací Jourové souhlasila výměnou za výraznější růst minimální mzdy a za víc peněz pro sociální služby.
„Jasné stanovisko zaměstnavatelů a podnikatelů je ne. Nevidím důvod, proč bychom měli o 700 korun meziročně zvedat minimální mzdu. Nebudeme se podílet na politických handlech, aby někdo měnil eurokomisařku za 200 korun v minimální mzdě. To ani náhodou. To není sociální dialog,“ řekl po jednání tripartity prezident svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Výraznější zvýšení považuje za porušení dohody sociálních partnerů.
Může hrozit propouštění
Podle zaměstnavatelů by vyšší růst minimální mzdy mohl mnoha podnikům způsobit potíže, teprve se vzpamatovávají z krize. Přidání by totiž měly zohlednit i ve vyšších tarifech. Mohlo by tak hrozit propouštění.
Podle Hanáka řada oborů s přidáním o 700 korun nesouhlasí a bude mít problém. Jmenoval kožedělné, textilní či dřevařské firmy. Minimální mzdu pobírá 100 tisíc lidí. Zaměstnavatele by přidání o 700 korun v příštím roce mělo stát 1,3 miliardy navíc, stát pak asi 96 milionů.
Problém to není, tvrdí Sobotka
Podle premiéra nynější postup, který překračuje původní dohodu tripartity o 200 korun, nepředstavuje porušení sociálního dialogu se zaměstnavateli a odbory. „Dialog vedeme intenzivně a poctivěji než předchozí vláda. A z 90 procent jsme ve shodě,“ zdůvodnil Sobotka. Podle něj navíc minimální mzda léta nerostla a zvýšení o 700 korun žádný velký problém nepředstavuje. O podobě nejnižšího výdělku politicky rozhodne vláda příští týden, dodal premiér.
Středula by se podíval na účetnictví firem
Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly sice není dobrý krok vládní koalice to, že s partnery navýšení částku neprobrala, odbory ale jinak výraznější přidání vítají. Dvě stokoruny navíc nepovažuje Středula za rozhodující. Dodal, že pokud si firmy nemohou dovolit takto přidat, tak by se „podíval na jejich účetnictví a dozvěděl se nejspíš zajímavé věci“.
Předák připomněl, že přestože v minulých letech odbory žádaly každoročně o zvýšení nejnižšího výdělku, jejich názor také nikdo nebral v potaz a minimální mzda nerostla. „Mrzí mě, že odboroví předáci zapomněli na léta krize, kdy jsme měli dohodu, že nebudeme zvedat mzdy, ale udržíme zaměstnanost,“ podotkl Hanák.
Zaměstnavatelé prý okrádají stát
Ministryně práce Michaela Marksová Tominová zdůvodnila svůj návrh na zvýšení o 700 korun tím, že minimální mzda se od ledna zvedne téměř po roce a půl. I tak zůstane pod hranicí příjmové chudoby, která je nyní na téměř 9700 korunách.
„Všichni máme zprávy o tom, že zaměstnavatelé platí lidem minimální mzdu a zbytek jim dávají na černo, okrádají stát na odvodech, zaměstnanci jsou pak biti na výši důchodů,“ dodala Marksová. V první polovině příštího roku by měla tripartitě předložit záměr, jak vláda plánuje minimální mzdu zvyšovat v příštích letech.
Minimální mzdu pobírá 100 tisíc lidí. Zaměstnavatele by přidání o 700 korun v příštím roce mělo stát 1,3 miliardy navíc, stát pak asi 96 milionů.
