Zelení obviňují vládu: Přílepkem prý chce dál tajit odměny úředníků
Podle návrhu se povinnosti o poskytování informací nemají napříště vztahovat i na platy a odměny úředníků. „Tento skandální pokus o přílepek ukazuje, jakým způsobem si současná vládní garnitura zvykla jednat s občany. Tajně a ve skrytu se snaží znemožnit kontrolu toho, jak nakládá s veřejnými prostředky, ač po občanech vyžaduje další a další utahování opasků,“ uvedl Liška.
Protože přímou odpovědnost za předlohu má ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), měl by se podle Lišky zasadit o vyškrtnutí odstavce z navrhovaného znění zákona.
České úřady se brání povinnosti zveřejňovat informace o výši platů a odměn. Počátkem června ale Nejvyšší správní soud rozhodl, že úřady musejí žadatelům tyto údaje poskytnout. Zákon o svobodném přístupu k informacím se na pracovníky veřejné správy vztahuje podle soudu kvůli tomu, že jsou odměňováni z veřejných prostředků. Soud vyhověl kasační stížnosti muže, jenž neúspěšně žádal informaci od zlínského magistrátu.
„Podle novely zákona o svobodném přístupu k informacím z roku 2006 je třeba poskytnout informaci o základních osobních údajích každého příjemce veřejných prostředků, i když by jinak byla tato informace chráněným osobním údajem,“ uvedl tehdy Nejvyšší správní soud.
Zveřejňování odměn v rozporu s ochranou osobních údajů?
Z veřejných prostředků jsou vypláceni i pracovníci veřejné správy, a proto jsou příjemci ve smyslu informačního zákona. Podle Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) je ale zveřejnění informací o platech zaměstnanců ve veřejné sféře v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů. ÚOOÚ v červnu také uvedl, že podle stejného pravidla by mohly být zveřejňovány i platy lékařů a zdravotního personálu ve veřejných zdravotních zařízeních, všech policistů, hasičů, učitelů, veškerých zaměstnanců všech státních podniků.