Zeman porazil Schwarzenberga, lidé jej zvolili prezidentem

Miloš Zeman po vítězství v prezidentské volbě poděkoval svým voličům, ocenil i svého soupeře Karla Schwarzenberga a aktivitu všech voličů. Své vítězství považuje za přesvědčivé. Uvedl, že jako přímo zvolený prezident chce být hlasem všech občanů, zdůraznil zároveň, že chce zastupovat „dolních deset milionů“ občanů. První zahraniční cestu chystá tradičně na Slovensko.

I v úvodním kole volby před dvěma týdny zvítězil expremiér Zeman, místopředseda vlády a šéf TOP 09 Schwarzenberg za ním tehdy zaostal o zhruba 42 tisíc hlasů. Úřadu by se nová hlava státu měla ujmout 8. března.

Někdejší předseda ČSSD tak po více než deseti letech, které strávil většinou v ústraní, úspěšně završil svůj návrat do vrcholné české politiky. Zisk nejvyšší ústavní funkce ve státě může brát i jako zadostiučinění za neúspěšnou prezidentskou kandidaturu v barvách sociální demokracie z roku 2003. Tehdy se na Hrad překvapivě dostal jeho dlouholetý rival, ale i politický partner Václav Klaus. Po deseti letech Zeman úřad hlavy státu od Klause převezme.

Pětasedmdesátiletý ministr zahraničních věcí Schwarzenberg byl překvapením prvního kola volby, když postoupil z druhého místa a vyřadil průzkumy favorizovaného expremiéra Jana Fischera. V kampani měl na své straně větší část kulturní obce a stal se i kandidátem internetové mládeže. Zeman ale byl v souboji se Schwarzenbergem ve výrazné ofenzivě a svého soupeře oslaboval negativní kampaní, proti níž se Schwarzenberg ne vždy úspěšně bránil. Zeman ve vyostřeném finále volby předvedl svůj razantní politický styl, který se ale nevyhýbá ani manipulacím a osobním útokům.

Osmašedesátiletý Zeman zvítězil v přímé volbě prezidenta z pozice občanského kandidáta, za kterým nestála žádná ze silných parlamentních stran. U voličů bodoval právě kritikou nynějších politických poměrů, od kterých se v posledních letech „politickým důchodem“ na Vysočině odstřihl. Přestože před třemi lety se Stranou práv občanů - zemanovci nedokázal uspět ve volbách do Sněmovny, v prezidentském souboji osobností nenašel přemožitele.

Zeman se před volbou označil za levicového kandidáta a v kampani se ostře vymezoval vůči současné vládě premiéra Petra Nečase. Dával také najevo, že chce být aktivistickým prezidentem, který bude z Hradu prosazovat vlastní plány a zapojovat se do jednání vlády i Parlamentu. Otázkou ale je, do jaké míry tuto předvolební rétoriku bude moci naplňovat v rámci omezených prezidentských pravomocí. Jednoduchým partnerem nový prezident nicméně nebude ani pro sociální demokracii, jejíž lídři jeho kandidatuře nepřáli a obviňují ho z poškozování současné ČSSD.

Výsledky druhého kola prezidentské volby podle krajů

počty hlasů, které kandidáti obdrželi v jednotlivých krajích

Spolu s Václavem Havlem a Klausem patří Zeman do trojice nejvýraznějších postav české polistopadové politiky. Jeho kariéru v devadesátých letech ale kromě úspěchů provázely i některé kontroverzní privatizace či aféry s diskreditacemi jiných politických hráčů. Oponenti Zemanovi vyčítali také účelové spojenectví s Klausem, se kterým uzavřel v roce 1998 takzvanou opoziční smlouvu umožňující menšinovou vládu ČSSD.

Po Zemanově vítězství se jednoznačně ulevilo odcházejícímu prezidentovi Klausovi, který se ostře stavěl proti Schwarzenbergovi. Zeman opakovaně uvedl, že Klause i přes různost názorů respektuje, ponechat v úřadu chce jeho kancléře Jiřího Weigla.

Oproti nynějšímu prezidentovi se ale Zeman prezentoval jako eurofederalista. Stěžejní země unie Francie a Německo na něj podle neoficiálních vyjádření hledí s nadějí a slibují si od něj vstřícnější přístup k řešení evropských problémů.

Prezidentská volba online na E15.cz

Sledujte aktuální vývoj, první odhady a reakce v přímém přenosu, který poběží až do sobotní půlnoci: