Česká společnost čelí podle prezidenta třem zásadním problémům - korupci a rozkrádání veřejného i soukromého majetku, rostoucí nezaměstnanosti a sílící nedůvěře vůči ústavním institucím, včetně Sněmovny. Za obrovský problém pak Zeman označil právě solární byznys.
Míru podpory obnovitelných zdrojů v Česku označil Zeman za „naprosto nesmyslnou a šílenou“. České domácnosti kvůli ní a zvýšeným cenám elektřiny prý přišly o 35 miliard korun, české podniky pak o dalších 165 miliard. Například Vítkovické železárny tratí podle Zemana „na zbytečně předražené energii“ ročně 200 milionů korun, mladoboleslavská Škoda pak ještě dvakrát tolik.
Zeman se prý kvůli podpoře solárníkům postupně setkal s ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS) Jiřím Langem, nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem, prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslavem Kalou, prezidentkou Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenou Vitáskovou a ministrem vnitra Janem Kubicem. Navrhl jim vytvoření společného týmu, „který by se tímto největším tunelem v českých ekonomických dějinách seriózně zabýval“.
„A prosím, abyste to považovali za můj skromný vklad do řešení této problematiky. Možná, že se někoho z vás dotknu, ale ač jsem byl zastáncem parlamentních vyšetřovacích komisí jako předseda Sněmovny i jako předseda vlády, musím objektivně přiznat, že tyto komise nikdy nic nevyšetřily,“ uvedla hlava státu. „A i když se možná v této Sněmovně opozice a koalice dohodne na vytvoření takové komise, jsem přesvědčen, že tým, který vám navrhuji, může být daleko účinnějším, nebo přinejmenším doplňujícím nástrojem, než je parlamentní vyšetřovací komise, která by postihla solární šílenství a solární barony.“
Solární srdružení: Zeman má špatné informace
Prezidentova slova o solárním tunelu rozhořčila zástupce Aliance pro energetikou soběstačnost a České fotovoltaické průmyslové asociace (CZEPHO). Martin Sedlák z aliance uvedl, že Miloš Zeman nemá správné informace. „Například za podporu fotovoltaických elektráren dosud spotřebitelé rozhodně nezaplatili 200 miliard korun, ale čtvrtinu této částky. Dotace na rekultivaci uhelných dolů, plynofikace či plánovaná státní garance za dostavění Temelína jsou mnohem vyšší. Nejen obnovitelné, ale všechny další energetické zdroje mají podporu státu,“ uvedl. Sedlák za vysokými cenami elektřiny vidí zejména vysoký distribuční poplatek společnosti ČEZ, který přesahuje 40 procent a je nejvyšší ve Střední Evropě.
„Miliardy, o kterých se hovoří v médiích a které zmiňuje pan prezident rozhodně neskončily v kapsách českých domácností s panely na střechách nebo podnikatelů, kteří nyní v důsledku zavedení solární daně často bojují o ekonomické přežití. Na CZEPHO se již obrátila první desítka podnikatelů se žádostí o právní pomoc při řízeném bankrotu. Pokud se pan prezident Zeman zasadí o odhalení, kam ty peníze šly, má naši plnou podporu,“ dodala výkonná ředitelka CZEPHO Zuzana Musilová.
Politická vyprázdněnost
Kromě solárních baronů si Zeman před poslanci postěžoval na špatnou komunikaci s ministrem zahraničí a rivalem v prezidenstkých voleb. V reakci na kritiku svého předsedy Karla Schwarzenberga pak část poslanců TOP 09 opustila sál. „Já nebudu kritizovat hlavu státu, já se tím jenom bavím,“ zhodnotil Zemanova slova Schwarzenberg.
Kritiku si od prezidenta vysloužily i politické strany. Zeman prohlásil, že všechny parlamentní strany, ať si to již přiznávají, či nikoli, trpí personální vyprázdněností. Zopakoval proto trojici svých návrhů na změnu volebního systému, které by podle něj měly vést k nápravě. Prvním z nich je snížení procenta preferenčních hlasů ze současných pěti procent na tři procenta. Zdůraznil, že nejde o hranici pěti procent, která je potřebná pro vstup strany a hnutí do Sněmovny.
Zeman nechce větší kompetence
Během svého vystoupení Zeman odmítl úvahy o tom, že by se mohl snažit jako přímo zvolený prezident rozšiřovat míru svých kompetencí. Připomněl, že dvou kompetencí se dobrovolně vzdal, tedy udělování milostí s výjimkou humanitárních a vyhlašování amnestií. Usilovat prý nehodlá ani o možnost prezidentské zákonodárné iniciativy. „K čemu by prezidentovi tato iniciativa byla, jestliže by na svou stranu a pro své argumenty nedokázal získat většinu poslanců a senátorů,“ poznamenal.
Zeman stále chce zvýšit počet volebních krajů ze 14 na 35, protože v současném systému podle něj strany nutí občany volit kandidáty, o nichž nic nevědí. Třetím tématem v rámci změny volebního zákona je tzv. panašování. Jde o systém, který funguje v komunálních volbách a podle Zemana se osvědčil. Voliči tak podle něj budou mít šanci volit osobnosti napříč spektrem. Řekl, že pokud jsou si politické strany jisty, že mají na kandidátkách osobnosti, nemají se čeho bát. Pokud si jisty nejsou, je to jejich smůla, dodal.
