Zeman volá po opevnění Evropy, Bezpečnostní rada státu souhlasí

Prezident Miloš Zeman

Prezident Miloš Zeman Zdroj: CTK

Předsednictvo Bezpečnostní rady státu se podle prezidenta Miloše Zemana shodlo na nutnosti posílit ostrahu vnějších hranic Evropské unie. Členové bezpečnostní rady slíbili, že tento postoj budou prosazovat na jednáních v EU, řekl Zeman po jednání předsednictva, které se zabývalo situací po pátečních teroristických útocích v Paříži. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na ní zopakoval, že české bezpečnostní složky nemají informace o tom, že by Česku hrozilo podobné nebezpečí jako Paříži.

Poznamenal, že policie posílila ostrahu některých objektů. Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) jde třeba o letiště, Pražský hrad nebo O2 Aranu ve Vysočanech, kde se tento víkend koná finálový tenisový zápas mezi Českem a Ruskem ve Fed Cupu.

Předsednictvo Bezpečnostní rady státu podle Zemana vyjádřila jednomyslný souhlas s názorem, že by se mělo přejít od slov k činům a „skutečně posílit hranici“. Prezident by to prý expresivně nazval opevněním Evropy. Doufá, že vedení Evropské unie, které podle něj v této oblasti dosud projevovalo „mimořádnou laxnost“, „se konečně vzchopí“ a bude jednat.

Sobotka v této souvislosti poznamenal, že Česko musí zesílit tlak na ochranu vnější hranice Evropské unie, aby se dostal migrační tok pod kontrolu a bylo tak jasné, kdo do Evropy přichází. Český premiér zároveň dodal, že takzvaný Islámský stát musí být vojensky poražen.

Bělobrádek: Ne každý muslim je terorista

Místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) varoval před tím, aby se muslimové v Česku, kteří do země přišli již před několika lety, nestali cílem „nějakých výlevů“. „Ne každý muslim je terorista,“ podotkl Bělobrádek.

Zeman na tiskové konferenci také řekl, že pokud se NATO rozhodne pro pozemní útok na takzvaný Islámský stát, česká armáda by mohla spojencům nabídnout, stejně jako v minulosti, třeba protichemickou jednotku nebo polní nemocnici.

Právě Islámský stát se k pátečním teroristickým útokům, které nepřežilo přes 120 lidí a dvě stovky dalších byly zraněny, přihlásil.

Největší teroristické útoky v Evropě od roku 2000
26. října 2002 - Po útoku komanda na moskevské divadlo Dubrovka obsazené přes dva dny čečenskými teroristy zahynulo 129 civilistů a 40 teroristů. Většina lidí zemřela na následky otravy plynem, který byl použit při zásahu.
15. listopadu 2003 - Dvě bomby v autech explodovaly před synagogami v centru Istanbulu a zabily 27 lidí. Pět dní nato si dva výbuchy v Istanbulu (u britského konzulátu a britské banky HSBC) vyžádaly nejméně 30 obětí.
6. února 2004 - Sebevražedný atentátník způsobil výbuch v moskevském metru mezi stanicemi Paveleckaja a Avtozavodskaja, zahynulo 41 lidí včetně atentátníka a na 120 osob bylo zraněno.
11. března 2004 - Ráno krátce po půl osmé explodovaly bomby umístěné islámskými radikály ve vlacích v Madridu a zabily 191 lidí osob, dalších 1841 lidí bylo zraněno.
24. srpna 2004 - Téměř souběžně se zřítila dvě ruská dopravní letadla TU-134 a TU-154, která v rozmezí 40 minut startovala z letiště Domodědovo v Moskvě. Při haváriích, které způsobily dvě čečenské sebevražedné atentátnice, zahynulo 89 lidí.
7. července 2005 - Série čtyř bombových útoků v ranní špičce v centru Londýna zabila 56 lidí (včetně čtyř atentátníků) a dalších asi 700 osob zranila; tři bomby explodovaly v metru a čtvrtá v dvoupatrovém autobuse.
27. listopadu 2009 - Luxusní Něvský expres, směřující z Moskvy do Petrohradu, vykolejil v lese nedaleko zastávky Bologoje po výbuchu bomby, umístěné tam teroristy; zahynulo 28 lidí (poslední oběť zemřela v lednu 2010 v nemocnici v Moskvě).
29. března 2010 - Dvě sebevražedné atentátnice zabily v moskevském metru 40 lidí a desítky osob zranily.
24. ledna 2011 - Sebevražedný útočník odpálil nálož na moskevském letišti Domodědovo, 35 lidí zahynulo na místě a do nemocnic bylo převezeno na 70 lidí, z nichž dva zemřeli.
22. července 2011 - Nejhorší útok jednotlivce spáchaný střelnou zbraní v dějinách spáchal norský pravicový extremista Anders Behring Breivik (32): zabil 77 lidí a na 150 dalších zranil - bomby odpálil u vládních budov v Oslu a pak střílel na ostrově Utöya u Osla v mládežnickém kempu vládní strany.
11. května 2013 - Při dvou pumových útocích v tureckém městě Reyhanli u hranic se Sýrií zahynulo 52 lidí; v místě žije mnoho syrských uprchlíků před občanskou válkou.
29. prosince 2013 - Při sebevražedném atentátu na železničním nádraží ve Volgogradu na jihu Ruska zemřelo 18 lidí a přes 40 osob bylo zraněno. Den nato zabil v trolejbuse ve Volgogradě sebevražedný atentátník 16 lidí a na 40 osob zranil.
7. ledna 2015 - Dva islámští radikálové, hlásící se k organizaci Al-Káida z Arabského poloostrova (AQAP), postříleli v Paříži v budově satirického týdeníku Charlie Hebdo a poblíž 12 lidí (devět novinářů, dva policisty a údržbáře); po dvou dnech na útěku je policie zastřelila. Zabit byl 9. ledna i na ně napojený islámský radikál, který v Paříži 8. ledna zastřelil policistku a 9. ledna zabil čtyři lidi v obchodě s potravinami.