V Praze by norma mohla vést k úplné likvidaci některých oborů, varovalo hlavní město ve svých připomínkách k návrhu. Dotknout by se to mohlo výuky kominíků, kamnářů nebo čalouníků. „Navrhovaná skupina o minimálním počtu šesti žáků může znamenat likvidaci vzácných oborů, například sedlář, včelař, podkovář,“ uvádí také Olomoucký kraj. Potíže by mohly mít i umělecké střední školy.
Ministerstvo školství teprve připomínky vyhodnotí a pak pošle normu do dalšího projednávání. „Změna financování regionálního školství byla navržena po dlouhodobých jednáních se všemi klíčovými účastníky včetně zástupců krajských úřadů,“ poznamenali na dotaz E15 pracovníci tiskového odboru ministerstva školství.
Ne podle žáků, ale podle tříd
Limity počtu dětí ve víceoborových třídách jsou součástí zásadní reformy financování škol. Současný systém, kdy jsou školy placeny převážně podle počtu žáků, je dlouhodobě kritizovaný. Znevýhodňuje malé školy, které mají méně žáků při srovnatelných pevných výdajích. Nepodporuje rozšiřování hodin ani zaměstnávání zkušených pedagogů. Navíc školy motivuje k nabírání co největšího počtu žáků a studentů za každou cenu.
Podle navrhovaného systému financování už nemají být školy placeny podle počtu žáků, ale podle počtu tříd a odučených hodin. Zohlední i skutečné rozdíly v platech učitelů v různých školách, počty pomocného personálu nebo velikost školy. Některým krajům se nelíbí návrh, že má o financování škol místo kraje více rozhodovat ministerstvo školství. Sjednocení financování škol v různých krajích je ale jedním z hlavních záměrů novely.
Babiš odmítá zvýšené výdaje
Připomínky krajů a Prahy nejsou jediné, se kterými se bude muset vypořádat. S návrhem, tak jak nyní vypadá, nesouhlasí ani ministr financí Andrej Babiš. „Nemohu souhlasit s tak výrazným dopadem reformy na státní rozpočet,“ píše Babiš ve svých připomínkách.
Protože se má financování škol sjednotit kolem průměru, některé školy půjdou s příjmy dolů. Návrh proto počítá s tím, že vláda v prvním roce těmto školám pomůže. Kdyby jim v roce 2018 měla vláda výpadek kompenzovat, stálo by to odhadem 2,5 až pět miliard korun ze státního rozpočtu navíc.
Některým kritikům se také nelíbí, že novela neřeší vůbec financování církevních a soukromých škol. Srovnatelné školy tedy budou financovány různě jen proto, že jednu zřizuje kraj a jinou soukromá firma.
Reakce Ministerstva školství:
Financování víceoborových tříd je v současnosti podporováno rozvojovým programem na podporu odborného vzdělávání, který od roku 2014 vyhlašuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Finanční podpora poskytovaná MŠMT je 200 milionů korun ročně. Víceoborovou třídou je taková třída, ve které jsou vyučováni žáci z více příbuzných oborů vzdělání. Zařazovány jsou obory vzdělání, po kterých je poptávka na trhu práce, ale zájem ze strany studentů není dostatečný pro naplnění jednooborové třídy. V této třídě probíhá výuka všeobecně vzdělávacích předmětů jednotně pro všechny žáky bez rozdílu studovaného oboru vzdělávání a žáci se dělí následně při výuce odborných předmětů jak teoretické tak praktické přípravy.
Věcný záměr novely vyhlášky č. 13/2005 o středním vzděláváním a vzdělávání v konzervatořích ve znění pozdějších změn má za cíl nastavit v rámci reformy financování regionálního školství jednotná pravidla pro otevírání víceoborových tříd a jejich financování. Tento záměr je zatím ve formě návrhu, který bude upraven na základě připomínek z praxe.
Nicméně stále budou existovat školy (resp. některé obory v nich), které jednotná pravidla nenaplní. Pro tyto školy (resp. vybrané obory v nich) bude v rámci vyhlášky umožněna výjimka, pokud budou existovat objektivní důvody pro jejich existenci (např. potřeba zaměstnavatelů; nízká míra nezaměstnanosti v tomto oboru; přirozený nižší počet žáků s ohledem na to, že v daném oboru není větší potřeba apod.). Tyto výjimky pak budou finančně podpořeny nadále z rozvojového programu a z rezervy zřizovatelů.
