Zvýšení mezd milionům zaměstnanců prošlo Senátem. Stejně tak náhrady krajům a obcím | E15.cz

Zvýšení mezd milionům zaměstnanců prošlo Senátem. Stejně tak náhrady krajům a obcím

Pavel Otto

Pavel Otto

Vstoupit do diskuze
2

Rozklad veřejných financí, který připraví o peníze zdravotnictví a důchodový systém. A také nebezpečí dluhové spirály, do níž Česko může spadnout. To byly nejčastější výhrady některých senátorů proti nahrazení superhrubé mzdy dvěma sazbami daně z příjmů ve výši 15 a 23 procent. Opatření prosazované vládním hnutím ANO a opoziční ODS a SPD připraví stát, kraje a obce o minimálně 80 miliard korun ročně.

Daňový balíček, před nímž varuje ČNB nebo Národní ekonomická rada, po více než desetihodinové debatě prošel s několika úpravami horní komorou parlamentu. Nejdříve za deset dnů budou o změnách znovu jednat poslanci. Prezident už avizoval, že chce balíček vetovat. Jeho rozhodnutí by musela zřejmě až v lednu přehlasovat sněmovna, kde mají zastánci nižších odvodů pro zaměstnance pohodlnou většinu.

„Lidé nejlépe ví, jak mají naložit se svými penězi,“ hájila novelu ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že opatření zvýší mzdy čtyřem a půl milionům pracovníků. „Není pravda, že snížení daní pocítí pouze vysokopříjmoví. Zdaleka nejvíce zaměstnanců má kolem padesáti tisíc korun hrubého měsíčně a většina prostředků poputuje k nim,“ dodala šéfka státní pokladny.

„Snižovat daně ano, ale měli bychom posoudit, nakolik je to pro stát únosné, aby se nemusel ještě víc zadlužovat,“ řekl senátor Tomáš Czernin (TOP 09). Připomněl, že součástí balíčku je rozvolnění rozpočtových pravidel. „Návrh může vážně zatížit veřejné finance a přitom nás za deset let čeká demografická krize. Je to jako vzít si hypotéku za 20 tisíc korun měsíčně a nebrat v potaz, že za několik let odejdu do penze, na splátky už nebudu mít a skončím v exekuci,“ podotkl.

I další senátoři poukazovali na odhady Národní ekonomické rady, podle níž Česko narazí na dluhovou brzdu už v roce 1925. „V kombinaci s nepříznivým demografickým vývojem se země může ocitnout v situaci, kdy nebude mít na důchody,“ varoval Lukáš Wagenknecht (Piráti).

Daňový balíček v podobě, ve které ho schválil Senát, bude mít příští rok dopad do veřejných financí zhruba 98,7 miliardy korun. V roce 2022, kdy se projeví další zvýšení slevy na poplatníka, by to mělo být asi 120 miliard korun a od roku 2023 by to mělo být každoročně 103 miliard korun. Pokles od roku 2023 je způsoben mimo jiné ukončením možnosti zrychlených odpisů podnikateli, uvedla Schillerová.

Senát nakonec hlasy především občanských demokratů a lidovců přes rozdílné stanovisko většiny zástupců Starostů a nezávislých přijal variantu s oběma sazbami v původní výši 15 a 23 procent. Jako poslanec ji narychlo bez posouzení ministerstvy a vládními legislativci koncem října předložil premiér Andrej Babiš (ANO).

Sleva na poplatníka by však neměla stoupnout o zhruba devět tisíc korun, jak ve sněmovně prosadila Pirátská strana, ale o tři tisíce na 27 840 korun v příštím roce. Pro rok 2022 pak Senát odsouhlasil zvýšení slevy o celkem šest tisíc na 30 840 korun. Z veřejných rozpočtů to odčerpá další desítky miliard. 

Kompenzace samosprávám mají činit 80 procent, počítá s tím novela rozpočtového určení daní. Nyní je podíl krajů na daních 8,92 procenta a obcí 23,58 procenta. Nově by se měl zvednout na 9,78 procenta, respektive 25,84 procenta, jak navrhl senátní ústavně-právní výbor. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj žádal vyšší podíl.

Z daňového balíčku vypadlo zdanění prodeje akcií ve výši 20 milionů korun a více, které jsou v držení déle než tři roky.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.