Zemanovo veto by daňové změny jen zdrželo. Sněmovna Hrad přehlasuje

Prezident Miloš Zeman a vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) na Hradě (1. 12. 2020)

Prezident Miloš Zeman a vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) na Hradě (1. 12. 2020) Zdroj: Jiří Ovčáček / Twitter

Prezident Miloš Zeman vystoupil na jednání Poslanecké sněmovny 11. 11. 2020
Mezitím, co ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) představovala svůj návrh státního rozpočtu, diskutoval premiér Andrej Babiš (ANO) s ministrem Karlem Havlíčkem (za ANO) a předsedou komunistů Vojtěchem Filipem (KSČM). (11. 11. 2020)
předseda ODS Petr Fiala
Předseda ODS Petr Fiala
předseda ODS Petr Fiala
9
Fotogalerie

Prodloužit nejistotu lidí a firem v řádu několika týdnů může prezident Miloš Zeman svým rozhodnutím vetovat daňový balíček. Nejsledovanější je nahrazení superhrubé mzdy dvěma sazbami daně z příjmů ve výši 15 a 23 procent spojené se zvýšením slevy na poplatníka. Návrhy jsou nyní v Senátu, který je příští čtvrtek zřejmě upraví. Pak o nich bude znovu jednat Poslanecká sněmovna a následně zamíří na Hrad. K přehlasování veta je potřeba 101 poslanců, které zastánci vyšších výplat pro zaměstnance - ANO, ODS a uskupení Tomia Okamury - pohodlně mají.

„Senát se usnese bez ohledu na výrok prezidenta. Pokud k vetu sáhne, je na sněmovně, aby se sešla a přehlasovala ho,“ řekl místopředseda dolní komory parlamentu a šéf ODS Petr Fiala. „Vetem se ale schvalování protáhne. Přitom bychom zaměstnancům i firmám měli dát co nejdříve jistotu, jaké daně budou platit,“ dodal. Občanští demokraté by byli proti vetu, stejně se vyslovil i Okamura.

ODS návrh na zrušení superhrubé mzdy předložený premiérem Andrejem Babišem (ANO) spolu s SPD podpořili. Zároveň prošla úprava Pirátů na zvýšení slevy na poplatníka.

Až Senát pošle daňový balíček sněmovně, začne běžet desetidenní lhůta, po jejímž uplynutí se mohou poslanci začít změnami zabývat. Schůze by se mohla konat 22. prosince. V případě, že Zeman následně sáhne k vetu, musí komora podle svého jednacího řádu opět deset dnů čekat.

„Veto by znamenalo, že se kvůli předepsaným lhůtám sejdeme asi až v lednu,“ míní místopředseda sněmovny Fiala s tím, že u daňových novel zákonů je však možná zpětná platnost. I kdyby tedy bylo veto zrušeno až v polovině ledna, nižší daň z příjmů by se odváděla už od začátku roku.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se chce s hlavou státu ještě sejít, až bude jasné, k čemu Senát dospěl. „Určitě budu pana prezidenta přesvědčovat,“ uvedl Babiš.

Podobný postoj zaujal i další místopředseda sněmovny a šéf SPD Okamura. „Senát intenzivně jedná, musíme počkat, co schválí,“ řekl. Připomněl nicméně, že jak zrušení superhrubé mzdy, tak zvýšení slevy na poplatníka má jeho strana v programu a bude je nadále prosazovat. „Kdyby kvůli vetu hrozilo, že tyto změny neprojdou, nemůžeme hlasovat proti svému programu,“ podotkl.

 

V Senátu se už rýsuje kompromis. Hospodářský výbor by stejně jako sněmovna nahradil superhrubou mzdu sazbami 15 a 23 procent. Slevu na poplatníka by však senátoři snížili nikoliv o více než devět tisíc korun, ale pouze o tři tisíce. Místo 130 miliard korun ročně by tak veřejné rozpočty přišly o 110 miliard.  Předběžná verze horní komory také počítá s náhradou daňových výpadků pro kraje a obce.