Daň z příjmu a sedm častých omylů. Které to jsou? | E15.cz

Daň z příjmu a sedm častých omylů. Které to jsou?

Petr Gola

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Někteří zaměstnanci platí na dani z příjmu relativně vysoké částky, jiní však daň z příjmu vůbec neplatí. Jak je to možné? Podívejme se na vybrané daňové omyly ohledně platby daně z příjmu.

Rozdíl mezi sjednanou hrubou mzdou a čistou mzdou obdrženou na bankovní účet tvoří platby přímých daní, tedy daně z příjmu, sociálního a zdravotního pojištění. Jaké omyly panují ohledně platby právě daně z příjmu?

1)      Efektivní sazba daně je stejně vysoká

Zaměstnanci neodvádí na dani z příjmu v procentním vyjádření stejně. Důvodem je existence dvou daňových sazeb v Česku a daňové slevy. Mimo slevy na poplatníka jsou v Česku i další daňové slevy, např. na studenta (335 korun měsíčně), invaliditu prvního a druhého stupně (210 korun měsíčně), invaliditu třetího stupně (420 korun měsíčně). I při uplatnění pouze základní daňové slevy ve výši 2 570 korun je efektivní sazba daně z příjmu v Česku mírně progresivní. Do hrubé měsíční mzdy ve výši 155 644 korun činí sazba daně z příjmu 15 procent a pro hrubou mzdu nad 155 644 korun je sazba daně z příjmu již 23 procent.

2)      Daň z příjmu musí platit každý zaměstnanec

Zatímco sociální pojištění a zdravotní pojištění je sraženo každému zaměstnanci pracujícímu na základě klasické pracovní smlouvy, a to i při práci na zkrácený úvazek, tak daň z příjmu fyzických osob může být nulová. Při uplatnění pouze základní daňové slevy na poplatníka je daň z příjmu nulová až do hrubé měsíční mzdy 17 100 korun.

Efektivní sazba daně z příjmu v roce 2022 (při uplatnění pouze slevy na poplatníka)

Hrubá mzda daň z příjmu efektivní daň z příjmu
15 tisíc korun 0 korun 0 procent
25 tisíc korun 1 180 korun 4,7 procenta
35 tisíc korun 2 680 korun 7,7 procenta
45 tisíc korun 4 180 korun 9,3 procenta
60 tisíc korun 6 430 korun 10,7 procenta
120 tisíc korun 15 430 korun 12,9 procenta
180 tisíc korun 26 379 korun 14,7 procenta

3)      Rodič s dětmi platí vždy méně na dani z příjmu

Výrazně snižuje rodičům s dětmi daňovou povinnost daňové zvýhodnění na děti. Daňové zvýhodnění na děti však může uplatnit pouze jeden z rodičů. Druhému z rodičů se tedy daň z příjmu fyzických osob počítá stejně jako bezdětným zaměstnancům. V roce 2022 činí daňové zvýhodnění na první dítě 1 267 korun, na druhé dítě 1 860 korun a na třetí a další dítě potom 2 320 korun.

4)      Vyšší odvod na dani z příjmu zvyšuje důchod

Na výpočet nemocenských dávek nebo státních důchodů nemá vliv, jak vysokou částku daně z příjmu fyzických osob zaměstnanec odvádí. Např. z důvodu uplatnění daňového zvýhodnění na děti v praxi někteří zaměstnanci platí na dani z příjmu nízké částky. Pro výpočet státního důchodu je rozhodující částka, ze které bylo zaplaceno sociální pojištění. Při výpočtu sociálního pojištění se přitom neuplatňují žádné slevy a odpočty. Můžeme tedy říci, že důchodové nároky ovlivňuje výše hrubé mzdy.

5)      Zaplacenou daň z příjmu během roku nelze dostat zpět

Někteří zaměstnanci zaplatí během roku více na dani z příjmu, než odpovídá jejich vypočtené roční daňové povinnosti. V takových případech jim vznikne nárok na daňovou vratku (daňový přeplatek). Částka daňové vratky se obdrží po provedeném ročním zúčtování daně nebo podaném daňovém přiznání. Důvodem daňové vratky je např. nevyužití slevy na poplatníka v plném rozsahu během roku, uplatnění slevy na manželku (manžela) nebo daňové slevy školkovného, přičemž tyto dvě daňové slevy se uplatňují až za celý rok. Dalším důvodem je uplatnění daňových odpočtů, které se rovněž uplatňují až za celý kalendářní rok.

6)      Daňový bonus náleží jen při práci na plný úvazek

Zaměstnancům, kteří mají nárok na daňové zvýhodnění na děti ve vyšší částce, než činí vypočtená daň z příjmu, náleží nárok na daňový bonus, a to ve výši rozdílu mezi daňovým zvýhodněním a vypočtenou daní z příjmu. O daňový bonus je následně vyšší měsíční čistá mzda. Nárok na daňový bonus přitom vzniká i zaměstnancům pracujícím na zkrácený úvazek nebo některou z pracovních dohod. Možnost obdržet daňový bonus není legislativně vázána na práci na plný úvazek.

7)      Hypotéka snižuje měsíční daň z příjmů

Při splnění zákonných podmínek snižují odpočty zaplacených úroků z hypotéky daňový základ a tím i částku daně z příjmu. Odpočet hypotéky však snižuje, stejně jako ostatní daňové odpočty, až daňový základ za celý kalendářní rok. Při výpočtu měsíční čisté mzdy nelze z důvodu splácení hypotéky docílit nižší zálohové daně z příjmu.

Autor: Petr Gola

Daňové přiznání

Daňové přiznání za rok 2021 musí v roce 2022 podat všichni živnostníci, podnikatelé i někteří zaměstnanci a studenti, kteří mají více brigád nebo při studiu podnikají jako OSVČ. Povinnost se týká všech, kteří nejsou osvobozeni od daně z příjmu. Projděte si našeho aktuálního průvodce pro daňové přiznání za uplynulý rok 2021. Pro OSVČ je určen speciál o daňovém přiznání 2022 v příkladech.

Termín pro odevzdání daňového přiznání za rok 2021 byl stanoven na 1. dubna 2022. Pokud hodláte podat daňové přiznání elektronickou cestou, máte o měsíc déle. Podívejte se na kompletní daňový kalendář. Z důvodu pandemie koronaviru se mohou podmínky měnit, proto doporučujeme termíny hlídat.

Co všechno byste měli zohlednit, najdete v našem speciálu k daňovému přiznání na názorných příkladech. V daňovém přiznání a při výpočtu čisté mzdy lze uplatňovat daňová zvýhodnění a slevy na dani. Daňový základ lze snížit i skrze poskytnuté dary. Pokud vlastníte nemovitost, přečtěte si náš speciál jak správně účtovat daň z nemovitosti. A jak je to s příjmy z pronájmu? S podáním daňového přiznání vám pomůžou i naše kalkulačky.

Nezapomeňte si projít daňové novinky, týkající se daní v roce 2022, mezi které patří i nová sleva na poplatníka.

Do 10. ledna 2022 mohou také živnostníci ještě vstoupit do režimu paušální daně. OSVČ by pro letošek měly být obeznámeny se zálohami na zdravotní a sociální pojištění v roce 2022.

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery