Zapomenuté miliony v zahraničí. Češi nevyužívají vratky daní, jde o tisíce eur
- Až polovina Čechů pracujících v zahraničí krátkodobě či sezónně nežádá o vrácení daňových přeplatků, čímž přicházejí o stovky až tisíce eur.
- V Belgii dosahuje průměrná refundace 1 500 eur (cca 37 tisíc korun), Německo zase umožňuje uplatnit nároky až čtyři roky zpětně.
- Hlavními bariérami jsou administrativní náročnost a neúplné dokládání dokumentů o příjmech z domovské země.
Češi a Slováci pracující v zahraničí často ponechávají na tamních úřadech finanční prostředky, na které mají zákonný nárok. Podle analýzy společnosti NeoTax, poskytovatele mezinárodních digitálních i osobních daňových služeb, se řešením zahraničních vratek a souvisejících nároků nezabývá až polovina lidí, kteří v cizině působili krátkodobě nebo sezónně. Právě u těchto skupin přitom mohou vratky dosahovat velkých částek.
Často se jedná o zaměstnance v průmyslové výrobě, logistice, stavebnictví, službách či zemědělství, ale i o studenty na brigádách. Pokud tito lidé pracují v zahraničí jen několik měsíců v roce, často netuší, že jim po ročním zúčtování může vzniknout přeplatek. Zaměstnavatel jim sice standardně strhává zálohy na daň, ale konečný výpočet po započtení slev, odpočtů a rodinné situace bývá výrazně příznivější.
„Lidé často předpokládají, že pokud jim zaměstnavatel každý měsíc strhával daň ze mzdy, je vše vyřešené. Ve skutečnosti ale rozhoduje celková roční situace – délka práce v zahraničí, výše příjmů nebo rodinný stav. Mnoho lidí proto zbytečně přichází o peníze, na které mají zákonný nárok. V některých případech navíc pracovníkům vzniká i povinnost podat daňové přiznání v zahraničí, přestože měli pouze zaměstnanecký poměr a daň jim byla průběžně strhávána ze mzdy,“ vysvětluje Ivo Brabec, CEO NeoTax. Podle něj hraje zásadní roli právě neznalost specifických pravidel jednotlivých států.
Belgie: Průměrná vratka přesahuje 35 tisíc korun
Jednou z nejatraktivnějších destinací z pohledu daňových vratek je aktuálně Belgie. U nerezidentských pracovníků se zde refundace běžně pohybují mezi 500 až 2 000 eury. Průměrná částka dosahuje přibližně 1 500 eur. Finální suma závisí na délce kontraktu, výši příjmu a zaplacených zálohách.
Kamenem úrazu však bývá administrativa. Pokud poplatník podá přiznání bez řádného potvrzení o příjmech z domovské země, tamní úřad nemusí uznat nárok na výhodnější režim pro nerezidenty. „Lidé si často podají přiznání sami, ale nedoloží všechny potřebné dokumenty. To může vést k méně výhodnému posouzení nebo nižší vratce,“ upozorňuje Brabec. Pro úspěšné vyřízení je nutné mít roční potvrzení o příjmech (Lohnsteuerbescheinigung, Looneuittreksel apod.), doklad totožnosti a často i rodný či oddací listy pro uplatnění rodinných slev.
Německo: Přídavky na děti i nároky čtyři roky zpětně
Německo jakožto pak nabízí ještě širší možnosti úlev. Kromě samotných přeplatků na dani zde lze uplatnit náklady na dojíždění nebo vedení dvojí domácnosti. Specifickým benefitem jsou pak německé dětské přídavky (Kindergeld), které jsou pro rodiny s dětmi výrazně vyšší než v tuzemsku.
Velkou výhodou německého systému je možnost podat daňové přiznání v rámci dobrovolného režimu až čtyři roky zpětně. To otevírá cestu k penězům i lidem, kteří v zemi pracovali v uplynulých letech a svou situaci dosud neřešili.
Bariérou zůstává jazyk
Navzdory vysokým potenciálním částkám mnoho pracovníků odrazuje jazyková bariéra a obavy z komplikovaného procesu. Odborníci však zdůrazňují, že minimálně základní posouzení situace se vyplatí téměř vždy.
„Mnoho lidí navíc netuší, že vratky lze v některých případech řešit i několik let zpětně. Často jde o částky v řádu desítek tisíc korun, které zbytečně zůstávají na zahraničních úřadech,“ uzavírá Ivo Brabec.
Téma zdanění nerezidentů navíc zůstává živé i na politické a právní úrovni – například v Belgii letos Soudní dvůr EU posuzoval pravidla týkající se přirážek pro nerezidenty, což může vést k dalším úpravám daňových režimů.
