Dynamické penzijní fondy měly druhé nejlepší zhodnocení. Stát tlačí na ještě vyšší výnosy
- Fondům se dařilo i přes loňské negativní dopady způsobené celní politikou Spojených států.
- Vláda i penzijní společnosti chystají kroky ke zvýšení výnosnosti spoření, nalákat chtějí hlavně mladé lidi.
- O něco rizikovější ukládání peněz na důchod může ve finále přinést až jednotky milionů korun.
Účastníci nového doplňkového penzijního spoření, kteří mají peníze uložené v dynamických fondech, loni v průměru vydělali 16,5 procenta. Tyto fondy už třetí rok za sebou dosáhly dvouciferných výnosů. Vyvážené fondy pak přinesly zhodnocení o 9,09 procenta. Výnos konzervativních fondů dosáhl 2,53 procenta, plyne z údajů Asociace penzijních společností (APS).
Především pro mladé generace však hodlá vláda spoření na důchod ještě více zatraktivnit. Podobné kroky chystají i penzijní společnosti.
Rizikovější fondy porazily inflaci
„Z čísel je zřejmé, že všechny základní typy fondů v průměru porazily loňskou inflaci, která činila 2,5 procenta,“ uvedl mluvčí APS Jan Sedláček. Fondům se přitom dařilo i přes propady ze začátku loňského roku, kdy trhy v březnu a dubnu negativně zasáhla celní politika USA. Už v květnu se ale podle Sedláčka podařilo ztráty dorovnat a s výjimkou mírného poklesu před koncem roku fondy s podílem akcií stále posilovaly.
Nejrizikovější dynamické fondy, které většinou investují právě do akcií, byly úspěšné nejen v posledních třech letech, ale v celé minulé dekádě. Podle Sedláčka každoročně v průměru zhodnotily peníze střadatelů o 7,15 procenta. Vyvážené fondy, které kombinují akcie a stabilnější dluhopisy, pak ročně vydělaly 4,14 procenta. Všechny výnosy jsou čisté, jsou do nich tedy započítané poplatky odváděné penzijním společnostem.
Důchodové kalkulačky na e15
Spočítejte si pomocí našich kalkulaček výši starobního důchodu, osobní vyměřovací základ a důchodový věk podle pravidel pro rok 2025:
Nejméně výhodné konzervativní fondy slouží především jako takzvané fondy výstupní. Prostředky se do nich postupně převádějí v závěrečné fázi investování pro ochranu účastníka.
Do důchodu s několika miliony
Dlouhodobá výkonnost dynamických fondů podle asociace ukazuje, že nové doplňkové penzijní spoření (DPS) umí účastníkům po odchodu z pracovní fáze života nabídnout poměrně výrazný pravidelný příjem, který jim doplní starobní důchod od státu.
„Člověk, který bude v dynamických fondech investovat od svých pětadvaceti let tisícovku měsíčně, bude mít v 65 letech na kontě přes tři miliony,“ popsal na příkladu Sedláček. Tento důchodce si tak bude moci po dobu dvaceti let každý měsíc přidávat do peněženky 12,5 tisíce korun.
V průměru platí, že při době spoření alespoň 15 až 20 let účastník nového DPS vydělá jedno sto tisíc korun. „V případě vyšších vkladů nebo pokračování velmi úspěšného vývoje dynamických strategií bude tato doba i kratší,“ řekla e15 mluvčí NN Životní pojišťovny Iveta Končelíková.
Ještě výrazněji rozmnoží své peníze lidé, kteří už finanční základ na penzi mají. Například člověk, kterému je 30 let, bude spořit ještě 35 let nejméně 1300 korun měsíčně a má aktuální zůstatek 500 tisíc korun, bude podle Končelíkové při průměrném zhodnocení o čtyři procenta odcházet do důchodu se 3,4 milionu. A případné zhodnocení o deset procent mu dokonce vytvoří rezervu přes 22 milionů. To je ale optimistický předpoklad.
Vláda i fondy chystají změny
Vyšší výnosy účastníků penzijního spoření a také nárůst jejich vkladů jsou cílem novely zákona navržené poslanci opoziční Pirátské strany, kterou v pondělí podpořila vláda, byť s řadou připomínek. Zatraktivnit ukládání peněz na nevýdělečnou fázi života především pro mladé lidi slíbilo hnutí ANO už loni ve své hospodářské strategii.
Penzijní společnosti se debatě na toto téma nebrání. „Aktuálně pracujeme na konceptu Evoluce třetího pilíře, ve kterém řešíme možnosti zvýšení motivace ke vstupu u mladých účastníků, možnost rychlejšího vypořádání transformovaných fondů, vytvoření fondů životního cyklu i změnu struktury poplatků,“ uvedl za APS Sedláček. Tato aktivita podle něj navazuje na předvánoční schůzku se zástupci vlády. V průběhu prvního kvartálu pak má být zmíněný koncept ministrům představen.
Odborníci dlouhodobě upozorňují, že problémem třetího důchodového pilíře, tedy dobrovolného spoření na penzi, jsou nízké vklady účastníků, nevalné výnosy a vysoká poplatková zátěž. K podobným závěrům dospěli také autoři aktuální analýzy Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Podle nich třetí pilíř neplní svou základní roli, kterou je zajistit lidem smysluplný doplněk ke státnímu důchodu.
