Podpory v nezaměstnanosti mají od ledna 2027 klesnout, stát chce ušetřit miliardy
- Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje od ledna návrat k dřívějším sazbám podpory v nezaměstnanosti.
- Tímto krokem ušetří státní rozpočet v příštím roce zhruba čtyři a půl miliardy korun.
- Odbory, odborníci i zástupci zaměstnavatelů s chystanými úpravami důrazně nesouhlasí.
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje s účinností od ledna 2027 návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti, což bude v praxi znamenat snížení vyplácených částek. Podle odboru komunikace ministerstva dosáhne úspora na výdajích přibližně 4,5 miliardy korun. Hlavním cílem tohoto kroku je podle resortu zvýšit motivaci nezaměstnaných k hledání nového uplatnění.
Premiér Andrej Babiš (ANO) již na konci července po jednání o státním rozpočtu prohlásil, že podpory od letoška vzrostly nelogicky. Uvedl tehdy, že je v současnosti výhodné nepracovat, přičemž České republice chybí zaměstnanci. Současnou podobu, kdy se v prvních měsících částka zvedla a při delší době bez práce naopak klesla, prosadila v minulém volebním období vláda Petra Fialy (ODS), přičemž hnutí ANO změny podpořilo. Předchozí kabinet a experti si od toho slibovali rozhýbání strnulého trhu práce, usnadnění změny místa a pomoc firmám při získávání nových lidí.
Kratší lhůty a výrazný pokles maximálních částek
Nově by se měla podpora v prvních dvou měsících snížit ze současných 80 procent předchozího výdělku na 65 procent. V dalších dvou měsících by měla zůstat na 50 procentech a následně vzrůst ze 40 zpátky na 45 procent. Lhůty se mají zároveň sjednotit. V současnosti totiž lidé starší 52 let pobírají nejvyšší částku první tři měsíce a následnou poloviční sumu rovněž tři měsíce.
Klesnout má i maximální možná podpora, a to z 80 na 60 procent průměrné mzdy. Zatímco letos mohou nezaměstnaní měsíčně dostávat až 38 537 korun, podle nových pravidel by to bylo maximálně zhruba 28 930 korun. Návrh podle tiskového odboru počítá také se snížením maximální podpory pro lidi, kterým se do potřebné doby práce započítává rodičovská dovolená nebo péče o blízké. Těm bude v prvních dvou měsících náležet nejvýše 30 procent průměrné mzdy místo nynějších 40 procent. V dalších dvou měsících by to bylo 20 procent a následně 15 procent.
Samotnou novelu zákona o zaměstnanosti s těmito změnami ministerstvo zatím nepředložilo. Dá se však předpokládat, že ji ve Sněmovně podají přímo vládní poslanci, aby se norma stihla schválit ještě v letošním roce.
Proti návratu k dřívějšímu modelu se ostře staví odborníci, odbory i zaměstnavatelé, kteří již zaslali ministru práce Aleši Juchelkovi (ANO) nesouhlasný dopis. „Myslíme si, že takový nápad není potřeba dál prosazovat. Nechceme, aby se vůbec realizoval. Bylo by to nelogické,“ uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podpora v nezaměstnanosti podle něj není trest za ztrátu práce, ale polštář pro hledání nového místa. Vyjádřil také naději, že důvodem změn není jen šetření prostředků, a upozornil, že ministerstvo k návrhu nevede žádnou debatu.
Analýza ministerstva práce z minulého volebního období navíc ukazuje, že lidé si při změně zaměstnání výdělkově polepší. Ti, kteří si novou práci najdou sami, si zvednou mzdu v průměru o 12 procent. Lidé nastupující na novou pozici z evidence úřadu práce pak pobírají v průměru o osm procent více.
