V uplynulém roce naše peněženky samozřejmě poznamenala pandemie koronaviru. Setkali jsme se s vysokými výdaji za zdraví i novým typem útrat, například na vzdělání dětí. Pokud jsme pozdě platili své závazky, nejčastěji to bylo z důvodu ztráty zaměstnání. Vyplývá to z dat průzkumu společnosti Kruk.
Proč jsme měli problém se splácením
U dvou pětin Čechů to bylo kvůli ztrátě zaměstnání. 31 procent uvedlo, že za to mohla nemoc. Dále více jak pětina respondentů (22 procent) uvedla jako důvod pro neplnění svých finančních závazků vysoké splátky související s některými jejich úvěry. Pro spoustu domácností byla problémem distanční výuka dětí. Museli je vybavit technikou.
Přesto mohlo být hůře
Přesto všechno pandemie přišla v době, kdy jsme ji jěště poměrně dobře zvládli. Byla totiž poměrně nízká nezaměstnanost. Pomohla i některá vládní opatření. „V souvislosti s koronavirem jsme začátkem loňského jara zaznamenali u našich klientů obavy ze schopnosti splácet své závazky. Lidé začali odkládat splátky a kumulovat úspory, aby byli schopni platit nejnutnější výdaje. Nicméně už na konci jara se většina vracela k pravidelnému splácení. Velkou roli v tom hráli osobní úspory. Odpovídá tomu i výsledek průzkumu, kdy pouze 7 procent Čechů se nedařilo splácet v řádně stanoveném termínu,“ vysvětluje Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti Kruk.
Největší problémy se splácením měli pochopitelně nezaměstnaní. Dále ti, kteří pracovali na dohodu či smlouvu o dílo. A kvůli nařízením nemohli vykonávat své povolání.
Přes polovinu z nás nešetří
27 procent si netvoří úspory. Přitom právě našetřené peníze hrají hlavní roly při zvládání ekonomicky těžkých časů. „Více jak pětina dlužníků uvádí jako důvod problému splácet své dluhy, že nerozumí financím nebo nedokážou plánovat rozpočet. Jedná se především o mladé dospělé ve věku od 18 do 24 let. Pečlivé sledování příjmů a plánování výdajů však může být jedním z nejlepších způsobů, jak dosáhnout úspor,“ popisuje Jaroslava Palendalová.
