Důchodový systém je znovu v deficitu. Lidé se na penzi musí zajistit sami | E15.cz

Důchodový systém je znovu v deficitu. Lidé se na penzi musí zajistit sami

Dan Tácha

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
2

Podle údajů České správy sociálního zabezpečení u nás starobní důchod k 31. 12. 2020 pobíralo více než 2,4 milionu seniorů. A i když jde v meziročním srovnání o číslo o zhruba 14 tisíc nižší, důchodový systém je přitom znovu v deficitu. Lidé se musejí na penzi finančně připravit sami, tvrdí experti.

Státní důchodový systém letos v prvním kvartále skončil ve schodku 9,5 miliardy korun. Jde o nejvyšší deficit tohoto období od roku 2013. Záporné saldo hospodaření důchodového systému vykázal český důchodový systém i v roce 2020, a to v konečné sumě 40,6 miliardy korun. Za výjimku posledních let můžeme zmínit roky 2018 a 2019, kdy se českému hospodářství dařilo, a systém důchodů se dostal do kladných hodnot.

„Z čísel je zřejmé, že výsledky hospodaření důchodového systému ovlivňují fáze hospodářského cyklu a bezpochyby i demografický vývoj, který zvyšuje podíl důchodců vůči ekonomicky aktivní populaci,“ komentuje čísla finanční poradkyně skupiny Partners Lucie Baslová.

Dodává, že dnes už každý dospělý občan České republiky ví, že pouze na starobní penzi od státu se příliš spoléhat nedá. Nejistotu ohledně budoucího zajištění na stáří si lidé sníží jen vlastními úsporami, přípravou na penzi v Česku. Je třeba také říci, že stát řeší narůstající počty příjemců starobních důchodců i prodlužováním doby odchodu do penze. Aktuálně se posouvá každý rok doba důchodového věku u žen o čtyři měsíce, u mužů pak o dva měsíce. Přičemž nejzazší doba odchodu do důchodu je nyní stanovena na 65 let, což neznamená, že to tak zůstane navždy.

„Zmrazení limitu odchodu do důchodu řeší udržitelnost důchodového systému jen na několik let dopředu, nikoli trvale,“ dodává finanční poradkyně.

Stát přidá až 230 korun za měsíc

I prodlužování doby odchodu do důchodu je dle ní pádný důvod k pravidelné vlastní úspoře na roky, kdy sice ještě člověk nebude mít nárok na plný starobní důchod, ale jeho zdravotní stav už mu nedovolí takový pracovní výkon jako v produktivním věku.

„Univerzální a základní nástroj k tvorbě rezervy na období starobního důchodu i doby před ním u nás je bezesporu penzijní spoření se státním příspěvkem,“ říká.

Od měsíční úložky 300 korun na něj přispívá stát až do 230 korun za měsíc (na vklad 1000 korun). Roční vklad přesahující 12 tisíc korun se odečítá od základu daně. Navíc u nás už i většina zaměstnavatelů přispívá svým zaměstnancům na důchodové připojištění.

„Penzijní spoření rozevírá nůžky střadatelům i v možnosti dřívějšího odchodu do penze, aniž by se jim tím zkrátil pozdější státní starobní důchod,“ upozorňuje Lucie Baslová.

Výhody předdůchodu

Dodává, že takzvaný předdůchod z penzijního spoření čerpají lidé až pět let před dovršením státem určeného důchodového věku. Podmínka je, že musí trvat minimálně dva roky. V praxi ho využívají hlavně lidé, kteří přišli v čase před starobním důchodem o zaměstnání nebo ho kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu nemohou už dále vykonávat.

„Výhoda předdůchodu spočívá i v tom, že se při jeho čerpání nedaní příspěvky zaslané zaměstnavatelem 15procentní daní z příjmů,“ uvádí finanční poradkyně a zmiňuje i další významný benefit penzijního spoření, že naspořené peníze v případě úmrtí účastníka dostane buď ve smlouvě určené osoba, anebo se zahrnou do dědického řízení.

Autor: Dan Tácha

Mzdová kalkulačka