Součástí finanční gramotnosti je i znalost toho, jak nakládat s volnými penězi. Tu definuje nejenom objem volných finančních prostředků, ale i životní situace. Základem přitom je nakládat s penězi rozumně již od chvíle, kdy nám na účet přijde první výplata.
Lidé dnes mají na výběr z mnoha možností, jak naložit s penězi, které vydělají. Mohou je utratit a mohou je investovat v tom nejširším slova smyslu. To znamená investovat je do svého rozvoje, vytvářet si rezervy nebo je investovat s výhledem na jejich zhodnocení.
„Nad penězi je třeba přemýšlet v širších souvislostech. To znamená ne je všechny utratit a takzvaně žít od výplaty k výplatě,“ říká finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss.
V případě, že se lidé rozhodnou část svých peněz vložit do finančních produktů, určí jejich volbu mnohem více než to, kolik volných peněz mají, jejich životní situace. To platí jak u životního pojištění a stavebního spoření, tak u penzijního připojištění nebo například investic prostřednictvím podílových fondů.
„V případě životního pojištění například platí, že pokud ho uzavře mladý člověk, který je ještě prost zdravotních neduhů, zaplatí za něj podstatně méně peněz než ten, kdo si ho pořídí v pozdějším věku, kdy v ceně pojišťovny zohlední větší zdravotní rizika,“ vysvětluje Vladimír Weiss.
Výhodu brzkého sjednání životního pojištění podle něj pocítí každý mladý člověk, který nemá na to, aby si pořídil vlastní bydlení bez hypotéky. To proto, že hypotéka spolu se založením rodiny patří k důvodům, proč si lidé pojištění pořizují. Důvod je prostý, ve chvíli, kdy člověk nedejbože vážně onemocní, což mu zamezí vydělávat peníze jako před nemocí, může z pojištění zaplatit hypotéku, kterou by jinak neměl z čeho uhradit.
„A má-li životní pojištění již před sjednáním hypotéky, může při jejím sjednáváním v klidu odmítnout v Česku tolik oblíbené, ale velice nákladné pojištění proti neschopnosti hypotéku splácet,“ dodává finanční poradce s vysvětlením, že ani sleva na úroku, kterou banky poskytují při sjednání tohoto pojištění, vysoké náklady na toto pojištění nevyrovná.
„Prostě, kdo má životní pojištění a má ho dobře nastavené, může na pojištění proti riziku neschopnosti ji splácet zapomenout,“ upřesňuje.
Spoření na stáří: Penzijní a podílové fondy
Jsou tu ale i další standardy. Jednou z nich je i nejistota, kterou s sebou přináší nízká starobní penze, již navíc umocňuje dlouhodobá neschopnost českých politiků shodnout se na daných, jasných a pro lidi výhodných podmínkách spoření na penzi. Odborníci proto trvají na tom, že ten, kdo nechce jít ve stáří o žebrácké holi, by měl začít s vlastním spořením na penzi co nejdříve. Jednoznačný důvod je, že je to právě dlouhodobost tohoto spoření, které při správném nastavení investiční strategie umí přinést zajímavé peníze. Zde ale je třeba si podle ředitele investic společnosti Amundi Petra Šimčáka uvědomit, že i přes matoucí název – spoření na penzi – jde v první řadě o investování na penzi.
„Úplným začátečníkům v investování s cílem zajistit se na stáří radím začít s penzijními fondy. Jejich jednoznačné benefity jsou ve státním příspěvku, daňových úlevách, příspěvku od zaměstnavatele a nízkých nákladech,“ říká.
Ve chvíli, kdy člověku zbývají další volné peníze, doporučuje volit podílové fondy. Oproti penzijnímu spoření mají tu výhodu, že výběr peněz z nich není limitován věkem odchodu do penze či všelijak komplikovaně nastavenými podmínkami předdůchodů v penzijním spoření se státním příspěvkem.
„Ve světě podílových fondů máte navíc nádhernou variabilitu toho, do čeho všeho se dá investovat. Až z toho můžete trpět paralýzou rozhodování,“ upřesňuje Petr Šimčák s tím, že podílové fondy jsou při dlouhodobějším investování a správném přístupu k investicím vždy výhodnější než nechávat ležet peníze na účtu v bance.
To potvrzuje i Vladimír Weiss: „Nejenže peníze ve fondech mohou posloužit jako finanční rezerva, kterou můžete kdykoli vybrat, ale mohou být i velice významným doplňkem příjmů v době, kdy člověk jde do penze. A není problém si z nich nechat peníze měsíčně vyplácet v podobě renty, zatímco finance, které ve fondu zůstanou, se mohou při správném přístupu k investování dál zhodnocovat.“
Finanční rezerva a spořicí produkty
Základem každého dobrého finančního plánu i navzdory široké nabídce všech možných finančních produktů zůstává finanční rezerva. To jsou peníze, které má domácnost kdykoli k dispozici a využije je, když stojí před povinností uhradit nenadálý vyšší finanční obnos. To může být například vysoký doplatek za energie nebo nečekaný výdaj za opravu auta.
„V případě finanční rezervy se klienti často dělí na ty, kteří mají nedostatečnou finanční rezervu, a ty, kteří ji mají příliš vysokou, a přitom ji drží na bankovním účtu s minimálním zhodnocením. V obou případech jde o chybu,“ vysvětluje Vladimír Weiss.
Upozorňuje na to, že krátkodobá optimální finanční rezerva činí v ideálním případě trojnásobek až šestinásobek výdajů domácnosti. To, co je nad tím, nemá podle něj smysl nechávat znehodnocovat na účtu v bance. Peníze je možné vložit do stavebního spoření a z něj získat s cca 1procentním ročním zhodnocením maximální státní příspěvek ve výši dvou tisíc korun ročně.
„Stavební spoření bych ale i tak doporučil zejména konzervativním lidem, protože při šestiletém spoření, které je v jeho případě potřeba, aby stát příspěvek vyplatil, vycházejí z hlediska zhodnocení peněz jednoznačně lépe podílové fondy za předpokladu, že jsou správně zvoleny a obhospodařovány,“ uzavírá Vladimír Weiss.
