Firmy při povinném pátém týdnu dovolené upraví mzdy

..

.. Zdroj: Shutterstock

Pokud KSČM prosadí ve Sněmovně povinný pátý týden dovolené, zaměstnavatelé přehodnotí svou mzdovou politiku, zruší dovolenou navíc a budou zvažovat i snížení počtu takzvaných sick-days. Vyplývá to z šetření Hospodářské komory mezi 600 zaměstnavateli. K prodloužení dovolené z nynějších nejméně čtyř na minimálně pět týdnů je svolaná na dnešek mimořádná schůze Poslanecké sněmovny.

Zastánci návrhu argumentují tím, že státní zaměstnanci už pět týdnů volna mají. Ostatní pracovníky podle nich nynější úprava poškozuje.

Hospodářská komora opakovaně upozorňuje na dopady, které úprava zákoníku práce způsobí. Zatíží hlavně ty nejmenší podniky, které si na rozdíl od velkých podniků nemohou dovolit poskytovat zaměstnancům více než čtyři týdny dovolené.Právě malé podniky do 50 zaměstnanců, které tvoří drtivou většinu všech podniků v zemi, jsou dnes podle komory na pokraji existenčních potíží kvůli rok trvajícím uzávěrám.

"Vláda několikrát potvrdila, že tak zásadní úprava, která má dopad na národní hospodářství, se musí nejdřív prodiskutovat na tripartitě se všemi partnery, což se nestalo. Proto nás toto načasování zaráží. Je to netransparentní a neobvyklý postup. Trochu to působí, že návrh má odvrátit pozornost od jiných aktuálních věcí," doplnil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

"Nepravdivá jsou tvrzení, že 88 procent podniků už pátý týden poskytuje, a tudíž to pro nikoho nebude problém. Pokud by takovou argumentaci podnikatelská veřejnost měla přijmout, pak zřejmě není důvod, aby poslanci povinný týden dovolené vůbec uzákoňovali," upozornila komora.

Podle analýz komory zaměstnavatelé za týden dovolené navíc zaplatí dalších až 26 miliard korun ročně. To by podle komory mělo vážné dopady na restartování české ekonomiky.

Česká právní úprava podle komory nevybočuje z evropského kontextu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie stanovují minimální nárok zaměstnance na dovolenou na čtyři týdny. Některé evropské země zvyšují nárok na dovolenou s počtem odpracovaných let nebo jej spojují s určitým druhem práce, tedy obdobně jako v ČR, kdy například státní zaměstnanci, učitelé nebo pracovníci ve ztížených pracovních podmínkách mají nárok na delší dovolenou.