Viktor Fischer jako jeden z partnerů aktivit investičního fondu Rockaway a šéf Rockaway Blockchain Fund předpovídá bitcoinu a možná i dalším kryptoměnám další zásadní nárůst. A to v situaci, kdy bitcoin v pondělí překonal svůj cenový rekord z roku 2017, aby následně mírně ztratil. „Do roku 2030 může bitcoin stát 100 tisíc dolarů. Musíme ale počítat i s tím, že takto vysoký růst bude spojen s podobně vysokou volatilitou,“ soudí Fischer.
Čekal jste vývoj ceny bitcoinu letos přibližně takový, jaký byl, jaký je?
V lednu začal bitcoin na 7 200 dolarech za jednu minci. V březnu spadl na asi pět tisíc dolarů. Dnes je nad 19 tisíci dolary, což je zhruba čtyřnásobek od březnového minima. Myslím si, že konkrétně takový vývoj nečekal nikdo. Důvody obecného trendu jsou ale zřejmé. Automaticky omezená nabídka, proti tomu růst poptávky investorů jako ochrana před vlivy fiskální politiky a kroků centrálních bank. To tlačí a dál bude tlačit cenu nahoru.
Troufl byste si předpovědět další vývoj ceny bitcoinu?
Maximálně bude bitcoinů 21 milionů, už teď je 18,5 milionu bitcoinů vydaných a rozebraných. Zůstává tak jen desetina. V květnu nastal takzvaný halving, namísto 12,5 bitcoinu za deset minut se nyní každých deset minut vydává jen 6,25 bitcoinu. Takže si asi každý jednoduše domyslí, co se s cenou stane.
Letos byl velmi cítit faktor hedgeování kvůli inflaci. Primárně američtí investoři v bitcoinu vidí alternativu. Začalo to výrazněji v květnu, kdy investor Paul Tudor Jones, který řídí v dolarech 22miliardový fond Tudor Investments, napsal článek Great Monetary Inflation. V něm porovnává různá aktiva jako uchovatele hodnoty a přirovnává bitcoin k digitálnímu zlatu. Předpokládá pak vývoj ceny bitcoinu, podobný takovému, jaký zažilo zlato v 70. letech minulého století. Paralelně s vydáním článku Tudor investoval jedno procento svého portfolia, tedy 220 milionů dolarů do bitcoinu. A spustil lavinu podobných investic konkurenčních fondů. Dnes to vypadá tak, že americké fondy a jejich manažeři jako Bill Miller nebo Stanley Druckenmiller skupují celou novou nabídku bitcoinů. Tempem 300 milionů dolarů za měsíc.
Co další investoři, ti drobní?
Celý trh se zpřístupnil. Možnost nákupu bitcoinu začaly nabízet služby jako Square, PayPal, Venmo a další, to podnítilo zájem primárně v USA. Podle dostupných statistik se jen přes Square investuje do bitcoinu měsíčně 500 milionů dolarů.
Takže jaká tedy bude cena bitcoinu výhledově?
Myslím si, že v následujících deseti letech poroste o 15 až 20 procent ročně. Do roku 2030 proto může bitcoin stát 100 tisíc dolarů. Musíme ale počítat i s tím, že takto vysoký růst bude spojen s podobně vysokou volatilitou. Jelikož bitcoin je likvidní, je krátkodobě velmi závislý na sentimentu.
Sledujete i další kryptoměny, všemožné altcoiny a má některý podobný potenciál jako bitcoin?
Myslím si, že bitcoin je a bude jediné digitální zlato. Žádná jiná kryptoměna bitcoin nepředběhne. Bitcoin už je naškálovaný, má ekosystém, který jeho fungování podporuje. Tím myslím burzy, peněženky, fondy a podobně.
Co bitcoin jako platidlo. Jaký v tomto ohledu očekáváte vývoj?
Vidíme, že lidé bitcoinem příliš nechtějí platit. Buď už na bitcoinu zbohatli a nechtějí ho prodat, anebo krátkodobě prodělali, a proto ho nechtějí prodat. Je třeba také poznamenat, že bitcoin je relativně neefektivní a urychlovače typu Lightning Network jsou komplikovné a málo používané.
Například pro platby v e-commerce by ale své uplatnění mít mohl.
Ano. Ale spíše se musíme bavit o blockchainu jako takovém. Internetové obchody nejčastěji používají systém Terra, měsíčně se s ním platí v objemu 300 milionů dolarů.
Dnes v podstatě vidíme, že se celý finanční svět dá naprogramovat v cloudu a na technologii blockchainu. Nemusí jít jen o platby, ale i půjčky, investice, pojistky. Zatím je automatizovaná jen velmi malá část trhu. Leží v tom obrovská příležitost. Existují studie, které připisují globálnímu finančnímu systému tržby v hodnotě 10 bilionů dolarů ročně, do roku 2030 bude třetina toho řešena blockchainem. Šlo by o 300násobný nárůst trhu oproti dnešku.
Vy osobně investujete do bitcoinu či jiných kryptoměn?
Ano, bitcoin vlastním od roku 2015, když jsem se o celém světě kolem něj dozvěděl prostřednictvím aktivit Paralelní Polis. Kromě bitcoinu mám dnes asi okolo třiceti různých digitálních aktiv. Je to moje práce a koníček zároveň. Investuji ale velmi malé částky, spíš ty systémy různě testuji. Nedávno jsem například začal farming v Index Coop, jsem poskytovatel likvidity na Uniswapu (jde o využívání fenoménu De-Fi, pozn. red.). Ale to už jsem asi moc zaběhl do detailu. Většinu svých investic mám jinak v našem investičním fondu Rockaway Blockchain Fund.
Když je řeč o tomto fondu, současný „bull market“ na bitcoinu nejspíš nahrává i tomuto vašemu projektu. Jak můžete z růstu cen kryptoměn těžit v tomto ohledu?
Když roste cena bitcoinu, roste i obchodovaný objem burz, které máme v portfoliu. To znamená, že rostou jejich tržby a i hospodářský výsledek. Burzy si účtují poplatky z obchodovaného objemu. I když cena bitcoinu klesá, tak ale protože se drží objem obchodů, z toho burzy těží. Nazývá se to strategie krumpáče a lopaty. Pro příklad. Kryptoměnová burza Bitcoin Suisse, do níž jsme investovali těsně před začátkem léta, tak dosáhla už v září finančního výsledku, který původně plánovala dosáhnout za celý rok.
Myslíte si, že pondělní rekord na bitcoinu a očekávaný další růst ceny povede k obecnějšímu zájmu o bitcoin, kryptoměny a blockchain i u širší veřejnosti?
Doufám, že ano. Zároveň ale cítím, že bitcoin celkově ve společnosti, potažmo blockchain, nemají obecně mezi lidmi dobré jméno. Kryptoměny jsou většinově vnímány jako spekulace. Je to do značné míry způsobeno i médii, která o bitcoinu informují spíš jen vždy, když dochází k dramatickým cenovým posunům. Důvodů, proč se zajímat o bitcoin a další kryptoměny případně blockchain, je ale mnohem víc.
Na světě je pět miliard dospělých lidí. Z toho horní jedno procento, 50 milionů lidí, vlastní polovinu světového bohatství. Ti půjdou do bitcoinu ve smyslu investičného nástroje. Spodní asi dvě třetiny světové populace vlastní jen dvě procenta světového bohatství, ti nepotřebují investovat. Potřebují základní bankovní infrastrukturu primárně. Mohou ale přes blockchain a kryptoměny platit, třeba soused sousedovi přes mobilní telefon přes aplikaci Celo. Zbytek světové populace tedy asi třetina světa chce jednoduchý, rychlý a levný přístup k finančním službám přes internet z mobilu. Mohou používat služby jako Compound nebo Figure.
Je teď správný čas na investici do kryptoměn?
Správný čas byl včera. Ne zítra. Myslím si, že je správné investovat menší část svého portfolia, řekněme pět procent, a to metodou dollar cost averaging. To znamená malou část každý měsíc. Navrhl bych například třetinu do bitcoinu, třetinu do etherea a třetinu do Defi Pulse DPI Indexu. A dlouhodobě držet. Nesledovat cenu. A nebo samozřejmě, ať se kdokoliv ozve a může investovat do našeho fondu. Minimální vklad je ale 250 tisíc dolarů...
