Zákon v některých případech nepodává jasný výklad. Postup angažování autorizovaného inspektora je přitom poměrně jednoduchý: stavebník uzavře s inspektorem smlouvu o výkonu činnosti autorizovaného inspektora, ve které se autorizovaný inspektor za odměnu zaváže, že provede pro stavebníka kontrolu projektové dokumentace pro oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení podle § 117 odst. 2 stavebního zákona. Poté vydá autorizovaný inspektor stavebníkovi certifikát ve smyslu § 117 odst. 3 stavebního zákona.
Stavebník potom učiní u stavebního úřadu oznámení stavby a připojí k němu vydaný certifikát, projektovou dokumentaci, územní rozhodnutí, souhlasná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení. Jednoduchost procedury svádí stavebníky k tomu, aby se snažili využít služeb autorizovaného inspektora i ve sporných řízeních, kde například jeden ze sousedů se stavbou nesouhlasí. Autorizovaní inspektoři postupují tak, že sousedy obešlou žádostí o vyjádření s krátkou lhůtou, a pokud se dotčený ve stanovené lhůtě nevyjádří, považují to za konkludentní souhlas. Takový postup je, bohužel, v rozporu se stavebním zákonem.
Pokud autorizovaný inspektor certifikát přesto vydá, přichází na řadu právní problém, jak takový certifikát zrušit nebo jednoduše opravit. Jedná se o důležitou otázku především z hlediska developerů využívajících ke svému podnikání autorizované inspektory. Stavební zákon obsahuje velkou černou díru, když velmi neurčitě a nejasně upravuje jejich činnost a pravomoci. K otázce povahy certifikátu autorizovaného inspektora zákon mlčí a způsob jeho rušení nebo opravy zákonodárce poněkud opomněl. V právní praxi se střetávají dva názory, přičemž ani jeden z nich nezískal dosud navrch například v podobě jednoznačného judikátu Nejvyššího správního soudu.
#####Je certifikát neúměrným rizikem?
První názor, o který se opírají některé již podané žaloby u správních soudů, tvrdí, že činnost autorizovaného inspektora ve zkráceném stavebním řízení probíhá podle stavebního zákona, tedy veřejnoprávního předpisu a kopíruje činnost stavebního úřadu. Pokud stavební zákon přenesl na autorizovaného inspektora pravomoc stavebního úřadu, musí být z hlediska ochrany zákonnosti a základních principů správního řízení zachována možnost opravného prostředku vůči vydanému certifikátu. Pokud stavební zákon neupravil žádné opravné prostředky proti certifikátu, je taková právní úprava protiústavní.
Vydaný certifikát je možné napadnout žalobou k soudu, neboť soudní řád správní s takovou možností přímo počítá, když v ust. § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.stanoví: „Soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy.“ Z toho je patrné, že přezkumné pravomoci správních soudů podléhají také rozhodnutí fyzických osob, pokud jde o činnost v oblasti veřejné správy.
Certifikát inspektora může být považován i za rozhodnutí v materiálním slova smyslu, neboť splňuje jeho podstatné náležitosti. Významným argumentem může být to, že sám stavební zákon označuje postup vydávání certifikátu autorizovaného inspektora za „zkrácené stavební řízení“, přestože ve skutečnosti o řízení vůbec nejde. K podobnému výkladu se Nejvyšší správní soud již opakovaně přiklonil, například u závazných stanovisek dotčených orgánů. Nelze popřít, že v důsledku provedení nebo provádění stavby na základě vydaného certifikátu autorizovaného inspektora může dojít k zásahu do subjektivních práv osob, které by jinak byly účastníky řízení.
#####Další názor vylučuje přezkoumání
Opačný právní názor vylučuje uplatnění přezkumné pravomoci správních soudů, protože soudy mají pravomoc přezkoumávat pouze „rozhodnutí“ ve smyslu § 65 s. ř. s. Zákon tedy nevylučuje a priori možnost, aby vykonavatelem veřejné správy byla fyzická osoba, ale potom musí splňovat všechny rysy charakteristické pro činnost orgánů veřejné moci. Zejména by jim měl zákon ukládat určitou činnost, mohou být k jejímu plnění přinuceni a zákon jim vymezuje přesně působnost a způsob výkonu činnosti. Autorizovaný inspektor je zvláštní hybrid na pomezí soukromého a veřejného práva. K vydávání certifikátu podle § 117 stavebního zákona ho totiž nepověřuje ani zákon, ani orgán výkonné moci, ale sám stavebník soukromoprávní smlouvou za sjednanou odměnu.
Činnost autorizovaného inspektora proto lze těžko přirovnat k činnosti stavebního úřadu, neboť za ni inspektor pobírá smluvní odměnu a nejde o veřejnoprávní postup, ale plnění ze soukromoprávní smlouvy. Činnost autorizovaného inspektora není zákonem nijak upravena, nevztahuje se na ni ani správní řád a inspektor má zcela volnou ruku. Snaha podřadit autorizovaného inspektora pod zvláštní druh správního orgánu proto naráží. Přesnější definice by mohla být taková, že autorizovaný inspektor je odbornou osobou, která z titulu své funkce delegované § 143 stavebního zákona provádí odbornou činnost ve výstavbě.
#####Částečně pomůže novela zákona
Strohost úpravy zkráceného stavebního řízení se pokouší řešit chystaná novela stavebního zákona. Povolení stavby autorizovaným inspektorem se navrhuje upravit podrobněji včetně možnosti přezkumu a zrušení vydaného certifikátu. Novela již postup autorizovaného inspektora nenazývá „zkráceným stavebním řízením“, ale „povolením stavby autorizovaným inspektorem“.
Novela má jednoznačně stanovit, že autorizovaný inspektor nemůže certifikát vydat, jestliže stavebník nedoložil:
a) územní rozhodnutí, popřípadě územní souhlas nebo veřejnoprávní smlouvu nebo údaje o regulačním plánu územní rozhodnutí nahrazující,
b) předepsanou projektovou dokumentaci,
c) souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů,
d) doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě,
e) vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení a mohou uplatňovat námitky. Autorizovaný inspektor takové námitky posoudí a projedná s osobami, které je uplatnily. Způsob vypořádání námitek a závěry, popřípadě podklady, z nichž vycházel, připojí autorizovaný inspektor k certifikátu. Nepodaří-li se při vypořádání námitek dosáhnout dohody, stavba není způsobilá pro zkrácené stavební řízení a certifikát nelze vydat.
Rušení vydaných certifikátů mají mít nově na starost krajské úřady. Krajský úřad příslušný podle místa stavby vyzve autorizovaného inspektora ke zrušení nesprávně vydaného certifikátu, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Nebude-li výzva ve stanovené lhůtě splněna, certifikát zruší krajský úřad rozhodnutím. Při vydání rozhodnutí se bude postupovat jako při přezkumném řízení. V oblasti autorizovaných inspektorů se schyluje ke střetu dvou odlišných názorů a je nepochybné, že Nejvyšší správní soud i Ústavní soud budou mít o čem přemýšlet.
