Evropská centrální banka na konci září rozhodla, že s platností od konce října zavede takzvaný tiering. Český překlad je obtížné nalézt, ale dalo by se použít slovo škálování. Zatímco do října si banky musely přebytečnou likviditu ukládat u Evropské centrální banky za zápornou úrokovou sazbu a za uložení peněz ECB de facto platit, budou moci nyní čtyřicet procent své likvidity ukládat za nulový úrok.
Průměrná efektivní úroková sazba na přebytečnou likviditu se tak sníží na –0,28 procenta, což je mnohem příjemnější než původních –0,5 procenta. Nulová úroková sazba se bude vztahovat na zhruba 790 miliard eur evropské přebytečné likvidity. Díky tomu by měl bankovní sektor ušetřit zhruba 2,2 miliard eur. Vztaženo k zisku, který loni bankovní sektor vydělal, je to 1,6 procenta. Nejvíce ze zavedeného opatření vytěží velké banky.
Ty německé a francouzské ukládají u ECB 61 procent z celkového objemu přebytečné likvidity. I po zavedení tieringu však negativní depozitní sazba část z jejich zisku ukrojí. Naopak periferních bank, které mají přebytečné likvidity málo, se tento problém až tak netýká. Zavedením tieringu si centrální banka zároveň otevřela prostor, aby úrokové sazby mohla dále snižovat, aniž by výrazněji poškodila rentabilitu bankovního sektoru.
K dalšímu takovémuto kroku podle našeho názoru přistoupí v červnu příštího roku. Ani to však na dotlačení inflace na cíl a zabránění zpomalení hospodářského růstu stačit nebude. Ruku k dílu tak bude muset přiložit i fiskální politika.
Autorka je ekonomka Komerční banky.
