Člověku se leccos nelíbí, to je vcelku obvyklé. Anebo se mu něco „absolutně nelíbí“, jako premiéru Babišovi. To když v úterý kritizoval dopravce, že si až příliš přilepšují na slevách na jízdném. A jeho ministr dopravy Kremlík hbitě oznámil, že se chystá nějaká náprava. Zvažuje buď zastropování maximální ceny za jízdenku anebo příspěvku na kilometr.
V tom celém se vlastně skrývá modus operandi současné vládní garnitury. Tedy pohoršovat se nad něčím, co je už dlouhodobě zjevné. A někdy i nad něčím, co způsobila sama vláda – jako nyní zmíněné slevy. A slibovat nápravu, ať už je to možné, anebo není.
A vychází to. Alespoň u dostatečného segmentu voličů, jak ukázal i zatím nejnovější, v úterý zveřejněný průzkum veřejného mínění agentury Median. Podle něj věří vládnoucímu hnutí ANO stále přes 30 procent voličů. Neboli, politika ve smyslu „vidím zlo, slyším zlo…a slíbím nápravu“ je stále úspěšná. Bez ohledu na to, kdo ono zlo způsobil. Byť by to byl třebas i sám slibovatel nápravy.
Nesystémovost, nesmyslnost a ve výsledky i škodlivost slev na dopravném je očividná. Vybraným skupinám obyvatel to sice zlevnilo jízdné. Ale za cenu, že to zaplatí ostatní, vydělají na tom hlavně dopravci a pokřiví se trh. A zatíží se už tak deficitní státní rozpočet, místo aby se přidalo tam, kde je to opravdu potřeba.
Ale to je vlastně podružné. Vláda koná…nebo prostě maká. Jeden den tak, druhý den jinak. Pořád se něco děje a voličům se to líbí. Sice ne „absolutně“, ale zatím to na vládnutí stačí.
