Komentář Petra Peška: Ruská služba

Muniční areál ve Vrběticích po explozi

Muniční areál ve Vrběticích po explozi Zdroj: Blesk:Honza Sucacek

Agenti Boširov (vlevo) a Petrov vše popírají, prý byli v Anglii jen na výletě.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v pořadu Otázky Václava Moravce poté, co se zjistilo, že Rusko mělo prsty ve výbuchu muničního skladu.
Andrej Babiš na tiskové konferenci po konci jednání
Muniční areál ve Vrběticích po explozi
Muniční areál ve Vrběticích po explozi
6
Fotogalerie

Dramatické oznámení, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích stáli ruští agenti, byla silná věc. A logicky a správně následovaly i silné reakce.

Ať už jde o vyhoštění 18 ruských diplomatů, což je neobvykle hodně, anebo slova o státním terorismu či téměř válečném činu, jakkoliv šlo o první emotivní reakce. Nic na tom nemění ani fakt, že munice měla nejspíš vybuchnout až po jejím vývozu mimo české území.

Zapadnout by ale nemělo, kdy a jak se informace dostaly ven. A nejen kvůli tomu, jak to souviselo s moskevskou „misí Sputnik“ ministra vnitra (a dočasně i zahraničí) Jana Hamáčka – nakonec zrušenou.

Zajímavé je i to, jak rychle se detaily kauzy objevily v některých českých mé­diích. A bez povšimnutí není ani globální kontext, tedy časová souvislost s vyostřením vztahů mezi USA a Ruskem. 

Řešit se teď bude hlavně politická rovina. Tedy jestli mezi některými členy vlády opravdu informace o ruské účasti na výbuchu ve Vrběticích kolovala už asi dva týdny. A proč se za těchto okolností vicepremiér Hamáček chystal do Moskvy. Jeho – a premiérova – slova o tom, že až v pátek se tahle informace stala „jednoznačnou“, nezní moc přesvědčivě.

Nemluvě o roli Pražského hradu, který se omezil jen na konstatování o „součinnosti“ postupu nejvyšších ústavních činitelů. S tím, že prezident Zeman – vrchní velitel ozbrojených sil – se k věci vyjádří až následující neděli, a to v televizi Prima. Absurdní, ale možná nakonec i lepší.

Pak je tu role médií. Na úniky jsme zvyklí, děje se tak i jinde ve světě, byť u nás možná v neobvyklé míře. Skutečnost, jak rychle se doplňující informace v některých objevily – echo zjevně dostala už před vládním oznámením – byla i na české poměry neobvyklá.

Nabízí se samozřejmě otázka, nakolik šlo o koordinovanou akci, či dokonce nátlak ze strany tajných služeb na vládu. Nezpochybňuje to jejich očividně dobrou práci na celém odhalení, ale ani toto není od věci.

A v neposlední řadě je tu zmíněný „globální“ kontext. V uplynulých dnech vyhošťovaly ruské diplomaty i další země, například USA a Polsko, Američané navíc na Rusko uvalili nové sankce (a naopak). Neboli napětí mezi Západem a Moskvou vzrůstá, takže je až moc velká náhoda, že zrovna teď se objevily „jednoznačné“ informace o ruské účasti na explozích ve Vrběticích.

Poněkud bizarním detailem pak je, jak zároveň se sobotním vládním oznámením vyhlásila česká policie pátrání po obou ruských agentech. Více než šest let poté. A způsobem, který připomínal spíše hledání nějakých kapesních zlodějů.

Klíčové samozřejmě zůstává, co přesně se ve Vrběticích stalo a jestli se oběma ruským agentům podařilo opravdu do areálů dostat. Jestli hlavním cílem byl bulharský překupník se zbraněmi, které měly mířit na Ukrajinu či do Sýrie. Skládačka událostí se tu pomalu vyjevuje.

A jaké to bude mít následky? Jestli kvůli odvetě budeme muset de facto zavřít ambasádu v Moskvě? Zda se ze Sputniku V stalo už výhradně politické téma a „vakcína non grata“? Jestli konečně odzvonilo možné ruské účasti na dostavbě Dukovan?

A také bude zajímavé sledovat, zda to vládě přinese body a vítaný odklon od jiných problémů. Nebo ji to naopak dál rozkolísá – například podobně jako na Slovensku. Víkend byl jen začátek.