Komentář Petra Peška: Vítězný premiér v kleštích

Premiér Andrej Babiš na schůzi Poslanecké sněmovny k vyslovení nedůvěry vládě

Premiér Andrej Babiš na schůzi Poslanecké sněmovny k vyslovení nedůvěry vládě Zdroj: ČTK

Premiér Andrej Babiš na schůzi Poslanecké sněmovny k vyslovení nedůvěry vládě
Čtvrt milionu lidí na Letné. Obří demonstrace proti Andreji Babišovi zaplnila celou pláň
Čtvrt milionu lidí na Letné. Obří demonstrace proti Andreji Babišovi zaplnila celou pláň
Čtvrt milionu lidí na Letné. Obří demonstrace proti Andreji Babišovi zaplnila celou pláň
Čtvrt milionu lidí na Letné. Obří demonstrace proti Andreji Babišovi zaplnila celou pláň
28
Fotogalerie

Premiér Andrej Babiš by mohl být spokojen. Hlasování o nedůvěře dle původních očekávání přestál, chvilkový závan vzdoru ze strany koaliční ČSSD se brzy rozplynul. Tiší rudí společníci z KSČM se zdrželi, což mělo vzhledem k nutnosti 101 hlasů matematicky obdobný efekt, jako kdyby hlasovali proti (kompletní výsledek hlasování zde). Obě podpůrné strany si tak vlastně vyměnily role oproti předchozímu pokusu o svržení vlády z loňského listopadu, kdy komunisté byli proti a sociální demokraté hlasovali nohama.

Takže to vypadá, že premiér se má stále o koho opřít, navíc v záloze je ještě SPD. Podpory se těší i u prezidenta, který navíc nynější tahanicí kolem výměny na postu ministra kultury zaměstnává, škádlí a ponižuje jeho koaličního partnera. Opozice se v nejlepším případě dokáže sjednotit na pár konkrétních krocích, to ale nestačí na reálné ohrožení vlády. Navíc řevnivost vycházející z rozličné povahy a rozdílných postojů opozičních stran na sebe nenechává dlouho čekat. Protivládní demonstrace sice narostly do revoluční masovosti, zanedlouho se na ně ale zapomene a na většinu voličů vládních stran stejně víc zapůsobí růst platů, zvyšování důchodů či slevy na jízdném.

Jenže zdání může klamat. Bylo by asi přehnané tvrdit, že nyní započal pád Andreje Babiše – byť třebas jen pozvolný. Stále se těší solidní voličské podpoře, jakkoliv ta už evidentně narazila na svůj horní limit a začíná spíše stagnovat. Problémem ale je, že se pod tlak dostává z více stran najednou.

V ČSSD doutná nespokojenost s podobou jejího vládního angažmá. Pro stranu je stále komfortní zůstávat u moci, ale blíží se k bodu, kdy ta výhodnost bude čím dál méně přesvědčivá. A je jedno, jestli se rozbuškou může stát ponížení kolem (ne)výměny ministra kultury za ČSSD – a tedy zjevné porušení koaliční smlouvy – či přiškrcování rozhazovačných nápadů socialistů v rozpočtu na příští rok. Důvod se vždy najde.

Manévrovací jistotu navíc straně dodává i restart sporu o Lidový dům, což z ČSSD přinejmenším prozatím sejmulo hrozící finanční břímě. Ano, Sociální demokraté zatím zůstávají víceméně loajální a radostná prohlášení o tom, že prezident Zeman je ochoten s nimi jednat o výměně ministra kultury (a tedy o plnění svých ústavních pravomocí, viz článek č. 74: „Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.“), o nějakém rostoucím politickém sebevědomí příliš nevypovídají.  Ale i toto se může změnit, až pohár trpělivosti členské základny ČSSD přeteče.

S větší jistotou se může Andrej Babiš opřít o komunisty, i ti ovšem už mnohokrát prokázali, že jsou šikovnými a cynickými technology moci. Pokud si paktování s miliardářem a jeho problémy vyhodnotí jako škodlivé, nebudou váhat ani vteřinu. V záloze jsou ještě Okamurovci, ale vzhledem k jejich nevypočitatelnosti, obratnosti v hraní svých vlastních her a hrozbě špatné pověsti vlády v zahraničí to také nemusí být žádná výhra.

A jakkoliv zatím Andrej Babiš dokázal odolávat stále hlasitějšímu tlaku ulice, který navíc během prázdnin pomine, je zjevné, že nálady ve společnosti se posouvají. A možná i část přitakávající mlčící většiny začne cítit, že „tam“ je nějaký problém. K tomu je za dveřmi kulaté výročí listopadu 1989, možná dorazí finální auditní zprávy z Bruselu, ve vzduchu se vznáší možnost obžaloby kvůli Čapímu hnízdu… takže pro premiérovy odpůrce dostatek mobilizačních důvodů. Navíc se stále častěji objevují zprávy o tom, který další byznysmen či známá osobnost se od kdysi vzývaného premiéra odvrací, anebo jej alespoň přestal otevřeně podporovat…

Nic z toho by samo o sobě nebyl pro Andreje Babiše problém. Kombinace všech faktorů se ale jednou může ukázat nad jeho síly – určitě ne dnes, nejspíš ne v řádu týdnů a možná ani ne v řádu měsíců. I když politické události dokážou mít rychlý spád, jak už jsme u nás v posledních letech několikrát zažili.

Najednou tak Andrej Babiš může zjistit, že ani na Pražském hradě už nemá takové zastání. Nyní se mu úspěšně daří tvářit, že prezidentovo otálení s výměnou dalšího z ministrů se ho vlastně netýká, byť je to vlastně i o premiérově slabosti. Příště se ale tato přetahovaná může týkat člena vlády za ANO. Anebo samotného premiéra…