Pár krůčků od prodloužení intervencí ČNB proti posilování koruny? Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách by mohlo vést k pokračování uvolněné měnové politiky americké centrální banky Fed i Evropské centrální banky. To by mohlo způsobit i prodloužení režimu devizových intervencí České národní banky. Ekonomové ovšem zároveň upozorňují, že stejné úvahy se objevily po brexitu a nakonec se nenaplnily.
Trumpovo vítězství podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy zvyšuje pravděpodobnost, že americká centrální banka letos už nezvýší úrokové sazby. „Tím pádem by déle a ještě výrazněji mohla svoji měnovou politiku nekonvenčně uvolňovat - aplikací programu odkupu aktiv - i Evropská centrální banka, zejména pokud se Trumpovi nepodaří předložit kredibilní plán svých reforem.
Odtud je už jen krůček k tomu, aby svůj intervenční režim protáhla, v krajním případě dokonce prohloubila i Česká národní banka,“ řekl.
I podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera může Trumpův úspěch vést k dále uvolněným měnovým politikám Fedu i ECB. To podle něj do jisté míry snižuje pravděpodobnost opuštění kurzového závazku ČNB ve druhém čtvrtletí 2017.
„Obdobné úvahy se však objevovaly i po výsledku referenda o brexitu, který však trhy absorbovaly lépe, než se očekávalo, a dnes již do úvah o nastavení měnové politiky ČNB významně nevstupují. Z toho důvodu tak považujeme za předčasné v tuto chvíli měnit předpoklad o měnové politice ČNB,“ uvedl.
Navíc podle Seidlera prodloužení režimu intervencí nenahrávají dnešní údaje o říjnové inflaci, která stoupla na 0,8 procenta a poroste i v dalších měsících.
Bankovní rada ČNB minulý týden zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. Rada zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017.
Kovanda upozornil, že Česko ovlivní i ukončení vyjednávání ohledně Transatlantické obchodní a investiční úmluvy (TTIP) mezi EU a USA, které je podle něj s Trumpem v Bílém domě jisté. „Naše ekonomika by z úmluvy profitovala, byť spíše jen v řádu nižších desetin procenta ročního růstu hrubého domácího produktu. Význam by pro nás TTIP ale měla i z hlediska geopolitického či bezpečnostního,“ uvedl.
