Strany už postupně představují své lídry do podzimních komunálních voleb, ale stovky současných politiků i nových kandidátů údajně dosud neví, jestli vůbec budou kandidovat. Stále totiž platí zákon o střetu zájmů, známý jako lex Babiš, který ovšem požaduje po všech starostech, radních a dalších obecních politicích, aby zveřejnili své majetkové poměry. Novelu, která má zákon zmírnit, vrátil Senát s návrhem změn do sněmovny. Ta musí podle Františka Lukla ze Svazu měst a obcí rozhodnout do června, jinak hrozí, že nebude koho dát na kandidátky.
Novela zákona o střetu zájmů putuje zpět mezi poslance a komunální politici nyní čekají, zda zmírněná podoba legislativy projde včas ještě před uzavřením kandidátek před podzimními volbami. „Ať už se schválí ta senátní novela nebo ten kompromisní poslanecký návrh, musí to být učiněno nejpozději do poloviny června, tak aby to mohlo být ve sbírce zákonů do konce června,“ řekl deníku E15 Lukl.
Pokud by nebyla novela přijata včas, mohly by podle Lukla skončit až stovky obecních politiků, kteří by nechtěli ve veřejné funkci pokračovat. Pro mnohé z nich je údajně míra zveřejnění neúnosná. Nynější znění zákona totiž po nich chce přiznávat i příjmy, movitý majetek, úvěry a další majetkové poměry.
Poslankyně Věra Kovářová (STAN), která je spoluautorkou novely, doufá, že bude zákon zařazen už na sněmovní schůzi, která začíná v úterý. „Bude-li to procesně možné, jde totiž o lhůty, tak to zařadíme,“ řekl deníku E15 předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO).
Starostové se podle Kovářové novelou snažili uklidnit situaci v obcích, kde už rezignovaly kvůli zákonu, kterému se říká také majetkový striptýz, desítky lidí. „My jsme tu novelu podávali z toho důvodu, abychom těm samosprávám vydali nějaký signál, že je tam třeba nějaká rozumná hranice mezi právem na informaci a právem na soukromí,“ řekla deníku E15. Nevylučuje v budoucnu další novelu, která by například vyřešila problematiku se směrnicí o ochraně soukromých dat GDPR, se kterou je zákon o střetu zájmů v některých bodech v rozporu.
Senátoři k poslanecké novele přidali požadavek, aby k majetkovým přiznáním měl občan přístup až po individuální žádosti. Senátoři také chtějí, aby se komunální politici mohli dozvědět, kdo se o jejich majetkové poměry zajímal, což se nelíbí zástupcům ANO a Pirátům.
Ti už avizovali, že pro senátní úpravu hlasovat nebudou. „Jsme zásadně proti vykostění toho zákona, které předvedl Senát. Sněmovní kompromis považujeme za přijatelný, byť bychom na politiky byli ještě o něco přísnější,“ reagoval pro deník E15 Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Sněmovna i tak může schválit zmírnění zákona, byť v poslanecké kompromisní variantě.
Tato varianta požaduje po obecních politicích zveřejňovat jen takové údaje, které jsou už dnes dostupné i ve veřejných rejstřících. Jde například o údaje o nemovitostech nebo funkcích ve firmách. U placených funkcí by se měly zveřejňovat i příjmy. Neveřejné by měly být všechny údaje o závazcích a movitých věcech.
Ochránit má novela především neuvolněné politiky, kteří vykonávají veřejnou funkci ve volném čase. „Mnozí jinak skončí. Ať je to proto, že jako neuvolnění mají manažerskou smlouvu a nemohou podle té smlouvy zveřejňovat své příjmy. Nebo to byla pro ně prostě taková poslední kapka v tom, co všechno na ně dopadá za to, že to dělají ve svém volném čase a po práci,“ řekla Kovářová.
