Aktualizováno: PŘEHLEDNĚ: Prezident jmenoval Babišovu vládu. Kdo jsou noví ministři?

Jak vypadá politická situace dva měsíce po volbách?

Ve středu 26. listopadu Andrej Babiš představil konkrétní složení kabinetu prezidentu Petru Pavlovi.

Sestavení a jmenování nové vlády oddalovala diskuze mezi Babišem a prezidentem Pavlem. Ten chtěl od šéfa vítězného hnutí ANO slyšet, jak vyřeší svůj majetkový střet zájmů, a trval také na tom, aby Babiš svoje řešení sdělil veřejnosti.

Babiš 4. prosince ve vzkazu na Instagramu oznámil, že se vzdává Agrofertu, čímž se střet zájmů vyřeší. Prezident krátce nato prohlásil, že je s řešením spokojen, a rovnou dodal, že 9. prosince v devět hodin ráno jmenuje na Pražském hradě Babiše novým premiérem. Po svém jmenování předal Babiš hlavě státu seznam ministerských nominantů, mezi nimiž ze zdravotních důvodů chyběl Filip Turek.

Dne 15. prosince prezident Pavel jmenoval ministry jednotlivých rezortů. Ministerstvo životního prostředí místo Turka povede čerstvě jmenovaný ministr zahraničních věcí Petr Macinka.

Průběh sestavování nové vlády ČR

Půdorys nové koalice začal vznikat bezprostředně po oznámení volebních výsledků 4. října. Babiš ještě ten večer jednal se zástupci Motoristů a SPD, kteří dohromady s ANO získali 108 mandátů, což je pohodlná většina nutná k vyslovení důvěry.

Dne 27. října pověřil prezident Pavel předsedu hnutí ANO jednáním o sestavení vlády. Ustavující schůze nové sněmovny proběhla 3. listopadu, končící vláda Petra Fialy pak podala demisi 6. listopadu.

Novým premiérem byl jmenován Andrej Babiš 9. prosince. O necelý týden později, 15. prosince, došlo ke jmenování zbytku vlády.

Kdy nastoupí noví ministři ČR?

Babiš opakovaně uváděl, že bude mít kabinet připravený v prosinci, s tím, že už v polovině listopadu bude představovat jednotlivé ministerské kandidáty prezidentovi, který si s nimi vyžádal osobní konzultace na Hradě.

V úterý 25. listopadu se členové ANO, SPD a Motoristů shodli na jménech ministrů. Den poté jména představili prezidentovi Pavlovi.

Kdy tedy nastoupí nová vláda? Nejprve je jmenován premiér a teprve poté jednotliví ministři. Prezident Pavel Andreje Babiše pověřil funkcí premiéra dne 9. prosince 2025, následně Babiš prezidentovi předal ministerské nominace. Zbývající ministři byli jmenování 15. prosince.

Rekord v rychlosti jmenování nové vlády drží socialističtí premiéři Miloš Zeman a Vladimír Špidla, jejichž vlády v letech 1998 a 2002 byly schváleny za 59, respektive 53 dnů po volbách. Na opačném konci je pak vláda Mirka Topolánka (ODS) z roku 2006, která na vyslovení důvěry čekala více než 120 dní. Absolutní rekord pak drží sám Andrej Babiš: v roce 2018 získala jeho vláda důvěru až 264 dnů po volbách. 

Kdo je v nové vládě Andreje Babiše? Složení ministerstev a jejich obsazení

Z koaliční smlouvy, kterou zástupci ANO, Motoristů a SPD podepsali 3. listopadu, vyplývá, že Hnutí ANO obsadí devět postů, Motoristé čtyři a SPD tři. Kdo je na seznamu nových ministrů?

• Předseda vlády – Andrej Babiš (ANO)
• Ministerstvo průmyslu a obchodu – Karel Havlíček (ANO)
• Ministerstvo financí – Alena Schillerová (ANO)
• Ministerstvo zdravotnictví – Adam Vojtěch (ANO)
• Ministerstvo školství – Robert Plaga (ANO)
• Ministerstvo vnitra – Lubomír Metnar (ANO)
• Ministerstvo práce a sociálních věcí – Aleš Juchelka (ANO)
• Ministerstvo spravedlnosti – Jeroným Tejc (ANO)
• Ministerstvo pro místní rozvoj – Zuzana Schwarz Bařtipánová (ANO)

• Ministerstvo obrany – Jaromír Zůna (SPD)

• Ministerstvo zemědělství – Martin Šebestyán (SPD) 

• Ministerstvo dopravy – Ivan Bednárik (SPD)
• Ministerstvo zahraničních věcí – Petr Macinka (Motoristé sobě)
• Ministerstvo životního prostředí – Petr Macinka (Motoristé sobě)
• Ministerstvo kultury – Oto Klempíř (Motoristé sobě)
• Ministerstvo pro sport, prevenci a zdraví České republiky – Boris Šťastný (Motoristé sobě)

Předseda vlády

Andrej Babiš (ANO)

Před volbami se občas diskutovalo o tom, že by Babiš zmíněný střet zájmů vyřešil dosazením Karla Havlíčka na post premiéra. Nakonec však veřejně oznámil, že se vzdává Agrofertu. Pár dní nato ho prezident Pavel jmenoval premiérem.

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Karel Havlíček (ANO)

Dvojka hnutí ANO Karel Havlíček se vrátí na rezort průmyslu a obchodu. Před volbami Babiš sliboval, že zruší ministerstvo pro místní rozvoj a jeho agenda přejde právě pod průmysl a obchod, později ale otočil s tím, že rušení měl v plánu pouze v případě vzniku jednobarevné vlády. Havlíček má přitom s vedením dvou ministerstev zkušenosti. Ve druhé Babišově vládě totiž vedl zároveň průmysl i dopravu. 

Ministerstvo financí

Alena Schillerová (ANO)

Také Alena Schillerová se vrátí k pozici, kterou už v předchozí Babišově vládě zastávala. Do volebního boje šla s klasickými tématy ANO: boj proti důchodové reformě vlády Petra Fialy, zvýšení rodičovského příspěvku nebo zrušení koncesionářských poplatků. Peníze do rozpočtu chce přivést důslednějším výběrem daní a znovuzavedením EET. 

Ministerstvo zdravotnictví

Adam Vojtěch (ANO)

Klíčové ministerstvo pro hnutí ANO obsadí další navrátilec. Adam Vojtěch byl ministrem zdravotnictví během covidové pandemie v první i druhé vládě Andreje Babiše, poté více než tři roky působil jako velvyslanec ČR ve Finsku, aby se v roce 2025 nečekaně vrátil a zapojil do předvolebního boje. Za svoje působení během covidu si mimo jiné vysloužil kritiku i od SPD, kvůli obsazení tohoto rezortu tedy teoreticky může dojít ke koaličním třenicím. 

Ministerstvo školství

Robert Plaga (ANO)

Zde by mělo být všechno jasné. I Robert Plaga už v minulosti post ministra školství zastával. Jeho velkým tématem bude inkluze, kterou navzdory přání koaličních partnerů z SPD a Motoristů nebude rušit, ale jen „zásadně revidovat“. 

Ministerstvo vnitra

Lubomír Metnar (ANO)

Bezprostředně po volbách to vypadalo, že tento rezort připadne SPD, šéf hnutí Tomio Okamura ale cestu k ministerstvu zavřel svým kontroverzním výrokem o nutnosti vyměnit policejního ředitele. Bývalý policista Lubomír Metnar už vnitro vedl v první Babišově vládě, v té druhé pak zastával post ministra obrany. 

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Aleš Juchelka (ANO)

Aleš Juchelka se vypracoval v jednu z nejdůležitějších postav ANO. O jeho vzestupu svědčí i post stínového ministra práce a sociálních věcí, který zastával ve stínové vládě Karla Havlíčka. Na pozici šéfa tohoto důležitého rezortu se tedy dlouhodobě připravuje.

Ministerstvo spravedlnosti

Jeroným Tejc (ANO)

Ministrem spravedlnosti bude Jeroným Tejc, někdejší poslanec ČSSD, který později figuroval jako náměstek ministrů spravedlnosti za ANO. 

Ministerstvo pro místní rozvoj

Zuzana Schwarz Bařtipánová (ANO)

Dlouholetá komunální politička z Ústeckého kraje a starostka Bíliny se letos poprvé dostala do Sněmovny a sama o rezort projevila zájem. Nové jméno tak může čekat raketový vzestup. Otázkou je, jestli se Andrej Babiš v budoucnu nevrátí ke zmíněnému plánu toto ministerstvo zrušit. 

Ministerstvo obrany

Jaromír Zůna (SPD)

Hnutí SPD obsadí svoje tři křesla nestranickými nominanty z řad odborníků. Resort obrany povede Jaromír Zůna, bývalý respektovaný generál. 

Ministerstvo zemědělství

Martin Šebestyán (SPD)

Také obsazení ministerstva zemědělství připadne SPD, respektive jejich odborníkům. Post obsadí Martin Šebestyán, který během předchozí Babišovy vlády působil jako ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu.

Ministerstvo dopravy

Ivan Bednárik (SPD)

Poslední ministerstvo určené nominantům SPD obsadí současný generální ředitel Železnic Slovenskej republiky Ivan Bednárik, který byl v minulosti také předsedou představenstva ČD Cargo nebo generálním ředitelem Českých drah. 

Ministerstvo zahraničních věcí

Petr Macinka (Motoristé sobě)

První rezort v gesci Motoristů zažil nečekanou rošádu na poslední chvíli. Místo dlouho zmiňovaného Filipa Turka Motoristé do křesla šéfa diplomacie posadili svého předsedu Petra Macinku.

Ministerstvo životního prostředí

Petr Macinka (Motoristé sobě)

Na ministerstvo životního prostředí měl zasednout kontroverzní Filip Turek, kterého provázejí mimo jiné skandály s xenofobními výroky.

Kvůli vyhřezlé ploténce však v seznamu ministerských nominantů, který Babiš předal prezidentovi po svém jmenování, chybí. Pověření vést ministerstvo životního prostředí místo něj dostal výše zmíněný předseda Motoristů a nově jmenovaný ministr zahraničí Petr Macinka.

Ministerstvo kultury

Oto Klempíř (Motoristé sobě)

Odborná veřejnost protestuje i proti obsazení ministerstva kultury. Petici proti budoucímu ministrovi kultury Otovi Klempířovi podepsalo hned v říjnu na pět set umělců. Bývalý textař kapely J.A.R. má za sebou minulost agenta StB. Po dosazení Klempíře do role ministra kultury můžeme čekat koaliční konflikty kvůli veřejnoprávním médiím: zatímco ANO a SPD dlouhodobě prosazují sloučení České televize a Českého rozhlasu, Klempíř je proti. 

Ministerstvo pro sport, prevenci a zdraví České republiky

Boris Šťastný (Motoristé sobě)

Nepůjde o ministerstvo v pravém smyslu slova, nový ministr bude sídlit při Úřadu vlády, nebude spravovat ministerský aparát a stane se tak ministrem bez portfeje. Vznik nové funkce oznámil Andrej Babiš necelý týden po volbách. Připadl Motoristům a zastávat ji bude politik, lékař a podnikatel Boris Šťastný. 

Jaké změny může nová vláda přinést? Jaké jsou její programové priority?

Nová vláda v programovém prohlášení slibuje úplné zestátnění firmy ČEZ, ve které je stát hlavním investorem. Podle Karla Havlíčka by měl tento krok stát zhruba 250 miliard korun a trvat by mohl rok a půl. Nová vláda chce také připravit zákon o celostátním referendu, změnit některé body v důchodové reformě, zavést novou podobu EET nebo revidovat podobu inkluze ve školství. 

Babišova nová vláda ale také bude muset řešit důležité geopolitické problémy: Evropa bude kvůli ruské agresi nadále posilovat svoji obrannou soběstačnost, bude tedy nutné více investovat do obranné infrastruktury. Pokračovat také bude energetická transformace a přechod k novým energetickým řešením. To přináší nutnost komplexní transformace celého průmyslu. 

Vyjednávání o podobě nové Babišovy vlády sledujeme a článek průběžně aktualizujeme podle nově potvrzených informací o složení vlády.