Lékař, pedagog a aktivista Marek Hilšer splnil podmínky pro kandidaturu na prezidenta díky podpisům jedenácti senátorů. Podpisy sice mezi občany sbíral, nakonec se mu ale nepodařil jich sehnat dostatečný počet. Program koncipuje jako „službu lidem“. Chce se věnovat otázkám vzdělávání, zdravotnictví a sociální politice.
S věkem 41 let je mezi všemi kandidáty suverénně nejmladší, i na to se Hilšer snaží nalákat voliče ve volbě prezidenta. Volební kampaň vede Marek Hilšer svépomocí. V zahraniční politice se vyslovuje pro pevné spojení České republiky s Evropskou unií a Severoatlantickou aliancí.
Vymezuje se proti sbližování Česka s Čínou, ke kterému došlo zejména za funkčního období současného prezidenta Miloše Zemana. Prezidentskou milost by chtěl zachovat, odmítá ale plošné amnestie, které v minulosti vyhlásil Václav Klaus i Václav Havel. Rád by zabránil monopolizaci politické moci.
Hilšer se v minulosti jako aktivista podílel na pořádání mnoha demonstrací, mimo jiné proti vládě Mirka Topolánka a myšlence zprivatizovat fakultní nemocnice, stejně jako proti reformě vysokých škol. Jeho nejznámějším aktivistickým činem bylo, když se v říjnu 2014 na tiskové konferenci na Úřadu vlády vysvlékl do půl těla. S vlajkami NATO a EU protestoval proti ruské anexi Krymu.
V letech 2011 a 2012 působil s organizací ADRA jako lékař v Keni. V Česku organizoval několik protestů mimo jiné proti údajné snaze privatizovat fakultní nemocnice za vlády Mirka Topolánka či proti reformě vysokých škol ministra Josefa Dobeše. Silně se hlásí k odkazu Václava Havla, jeho heslem je „Srdce na Hrad“.
Titul Mudr získal na první lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Nastoupil na ni v relativně pozdním věku 28 let, o tři roky později na ní začal působit jako pedagog. Předtím studoval mezinárodní vztahy a pět let žil ve Spojených státech, kde se živil jako kopáč, stěhovák i instalatér. Jeho manželka Monika Hilšerová pracuje v záchranné službě. Spolu se svojí rodinou v roce 1989 odjel do Španělska, ze kterého se ale po převratu v Československu vrátil.
