Politolog Otto Eibl v obsáhlém rozhovoru pro INFO.CZ komentuje vyhlídky jednotlivých kandidátů na prezidenta. Podle něj se to v danou chvíli jeví tak, že si to ve druhém kole rozdá Andrej Babiš s některým z dalších relevantních kandidátů. Současně nepředpokládá, že by se do voleb, které se uskuteční zkraje příštího roku, ještě objevila osobnost, jež by měla šanci nějak významněji do boje o Hrad promluvit.
Když jsme spolu mluvili naposledy, říkal jste mi, že jedním z důležitých faktorů prezidentské kampaně je její načasování. Současně jste ale zdůrazňoval, že není tak úplně jednoduché říct jeden optimální termín, kdy ji zahájit a oznámit kandidaturu, neboť záleží na okolnostech. Je červen, jak si podle vás v tomto ohledu jednotliví kandidáti na Hrad vedou?
Těch kandidátů máme celou řadu, ne všichni ale zatím potvrdili, že do toho půjdou. Někteří se ale hlásí k tomu, že sbírají podpisy pod svoji kandidaturu. A mám za to, že ti, kteří nejsou až tak známí, by už měli skutečně pracovat na tom, aby byli víc vidět, měli by se snažit pronikat do veřejného prostoru, aby si na ně voliči mohli zvyknout a seznámit se s nimi – a nemám pocit, že se to u všech tak děje.
V posledních dnech a týdnech svou kandidaturu oznámili předseda odborů Josef Středula, bývalý rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima a ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Neoznámili svou kandidaturu příliš brzo, anebo naopak příliš pozdě?
To je těžká otázka, v obecné úrovni je na ni složitá odpověď. Všichni tři mají nějakou známost, která nebude úplně zanedbatelná, ve srovnání s top kandidáty – typicky s generálem Pavlem nebo Andrejem Babišem – ale není nějak závratná. Babiš už dlouho pracuje na své politické kariéře, generál Pavel zase systematicky objíždí republiku se svou agendou.
Současně je ale potřeba pamatovat na to, že od okamžiku, kdy oznámíte úmysl kandidovat, musíte mít připravený nějaký obsah. Přitom nelze předpokládat, že by měli všichni tolik co říct, aby si s tím vystačili od června až do ledna – ta kampaň, ať už její přípravná anebo ostrá fáze se pak může velmi rychle vyčerpat. Navíc v okamžiku, kdy přepálíte start kampaně, může se vám stát, že unavíte i svůj vlastní tým.
Třeba tím, že nevíte, co budete v nejbližší době dělat. Tým je pak frustrovaný, ztratí motivaci a může se stát, že to nebude fungovat ani v koncovce. Takže ano – platí, že pracovat s časem je důležité, je třeba si vybrat moment, kdy kandidát bude vidět, současně by to ale mělo být plánováno tak, aby dokázal vyplnit čas, který zbývá do voleb samotných. A to tak, aby to dávalo smysl nejen jemu, ale hlavně voličům.
Zajímavě v tomto ohledu manévruje Andrej Babiš, který původně oznámil, že si počká na sběr podpisů, minulý týden se ale nechal slyšet, že svou případnou kandidaturu oznámí snad až v září a že podpisy sbírat nebude. Spolehne se na nominaci od svých poslanců. Jak jeho počínání hodnotíte?
On říkal, že to oznámí na poslední chvíli, takže to možná nebude ani v tom září. A nakonec se může ukázat, že jde o celkem dobrý tah. Protože třeba generál Pavel Babiše explicitně označuje za svého hlavního protivníka. Avšak v okamžiku, kdy Andrej Babiš není oficiálně kandidát, generál Pavel toho nepřítele de facto nemá. Tím pádem nemá o kom mluvit, vůči komu se vymezovat. Zužuje se mu tak prostor pro obsah kampaně.
Tím samozřejmě neříkám, že bude kampaň jednotlivých kandidátů postavená jenom na tom, že se vymezují vůči ostatním. Avšak tento Babišův krok, kdy bude všechny ostatní napínat a nebude jasné, zda toho půjde, anebo nepůjde, ovlivní dynamiku kampaně. Veškerou kritiku své osoby jako kandidáta na prezidenta celkem snadno odbude tím, že není kandidát. A bude mu to fungovat.
On tudíž bude stát mimo hlavní bojové pole, bude stát mimo soutěž, bude ji pozorovat, bude hlídat, co se tam děje, jak tam probíhají interakce, bude si užívat spory mezi ostatními a v momentě, kdy to pro něj bude výhodné, tak do toho vstoupí. Ostatně podobně si před minulou volbou počínal i Miloš Zeman, který vedl „nekampaň“ a před prvním kolem volby se ani neúčastnil jednotlivých debat. A také to bylo chytré – sice volby byly částečně o Zemanovi, ale vlastně bez něj.
Některé kampaňové výstupy protikandidátů proto nebyly tak silné, jak by mohly být, kdyby tam byl Zeman fyzicky přítomný. Takže je to od Babiše chytrý tah. Počkat si, nechat vybláznit ostatní kandidáty. V mezičase bude objíždět republiku, bude podporovat komunální kampaň hnutí ANO, bude podporovat své kandidáty do Senátu – bude stále mezi lidmi. Tu kampaň tedy reálně stále povede, zároveň ji ale oficiálně nepovede.
Jak podle vás do těchto jeho plánů zasahuje soud kvůli kauze Čapí hnízdo, který se má uskutečnit právě v září? Anebo je to už natolik stará kauza, že to novou dynamiku do nálad veřejnosti nevnese?
Stará kauza to sice je, ona ale doběhne. Bude tam nějaké rozhodnutí, nějaký verdikt soudu. A může to do veřejného prostoru vnést témata, která nemusí být Andreji Babišovi pohodlná. Do hlavy ale jemu ani jeho týmu nevidím, ovšem může to být jedna z věcí, která ho vedla k tomu, že to oznámení kandidatury oddaluje.
A nemůže se s ohledem na inflaci, zdražování a s tím související pravděpodobné problémy vlády ukázat být pro Babiše strategičtější si počkat a pokusit se o návrat na post premiéra?
Zároveň ale platí, že jsou sněmovní volby poměrně daleko. A pokud jde o Andreje Babiše jako opozičního poslance, nejeví se zrovna tak, že by se tou prací bavil. Nevím proto, zda má tolik trpělivosti, aby si počkal. Navíc je otázka, zda by chtěl přebírat odpovědnost za chod země v tak těžké situaci, jaká nás nejspíš čeká.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
