Úklid na Hradě, ratifikace smlouvy s USA či doplnění Ústavního soudu. Kroky Pavla jsou dané

Volební štáb prezidentského kandidáta Petra Pavla, druhé kolo prezidentských voleb, 28. ledna 2023

Volební štáb prezidentského kandidáta Petra Pavla, druhé kolo prezidentských voleb, 28. ledna 2023 Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Volební štáb prezidentského kandidáta Petra Pavla, druhé kolo prezidentských voleb, 28. ledna 2023
2
Fotogalerie

Nastavení spolupráce mezi Hradem a Strakovou akademií, schůzky s nejvyššími ústavními činiteli včetně končícího prezidenta Miloše Zemana nebo výjezdy do Karlovarského, Ústeckého či do Moravskoslezského kraje. To je program pro příští týdny nově zvoleného Zemanova nástupce Petra Pavla. Teprve po inauguraci 9. března, kdy na společné schůzi obou parlamentních komor ve Vladislavském sále Pražského hradu složí slib do rukou předsedy Senátu Miloše Vystrčila, nastoupí Pavel do úřadu hlavy státu. I pak jsou některé jeho nejdůležitější kroky už dané, případně o nich sám hovoří.

„Týden na přelomu ledna a února se budu věnovat jednáním, pak si krátce odpočinu a následně se do toho naplno pustím,“ prohlásil Pavel.

Od pondělí začne pracovat na složení svého týmu, který si vezme na Hrad, a také na programu nebo na přípravě výjezdů do regionů. „Už v přechodném období zahájím další cesty po některých krajích, abych měl konkrétní témata na zlepšení života tamních obyvatel. S návrhy pak půjdu za jednotlivými ministry nebo za premiérem. Pokud půjde o obecnější záležitosti týkající se například důchodové reformy, oslovil bych celou vládu,“ řekl vítěz prezidentského duelu, který přesvědčil 58,32 procenta voličů. Pavla podpořilo 3,359 milionu lidí, šéfa ANO Andreje Babiše 2,4 milionu. Rozdíl mezi oběma soupeři byl přes 959 tisíc hlasů.

Pavel překonal Zemanův rekord z roku 2013. Bývalý premiér a předseda ČSSD tehdy ve druhém kole vůbec první přímé volby hlavy státu obdržel 54,80 procenta hlasů. Druhého Karla Schwarzenberga předběhl Zeman o 476 tisíc hlasů. Výrazně těsnějšího výsledku dosáhl končící prezident v roce 2018. Mezi ním a druhým Jiřím Drahošem byl rozdíl pouze 152 tisíc hlasů.  

„Chtěl bych s panem Pavlem mluvit o prezidentském údělu,“ vzkázal v sobotu po oznámení výsledků voleb Zeman. Co chystá po příchodu na Hrad, Pavel naznačil už ve svém volebním štábu. Zemanovy spolupracovníky přitom nešetřil.

„Prezidentovo nejbližší okolí bylo vnímáno jako jeden z hlavních zdrojů ztráty důvěryhodnosti celého prezidentského úřadu,“ uvedl Pavel. Podle svých slov provede hloubkový audit Kanceláře prezidenta republiky, pod niž vedle Správy Pražského hradu spadá i Lesní správa Lány, tedy zámek s přilehlou oborou. „Nemohu zavřít dveře a předstírat, že se nic nestalo. Pokud vzniknou jakákoli podezření, budu trvat na tom, aby byla důsledně vyšetřena,“ dodal Pavel.

Novou hlavu státu čeká také schvalování dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy o spolupráci v oblasti obrany (Defence Cooperation Agreement, DCA). Vláda zahájí ratifikaci úmluvy v parlamentu zřejmě už příští měsíc. Pro Pavla, který je svými odpůrci kritizován za proamerické postoje, může být provedení samotné ratifikace DCA prvním vážným politickým testem v nejvyšší ústavní funkci.

„Tím nejdůležitějším, jak předejít emotivním výkladům, je držet se faktů. Pokud jde o dvoustranou dohodu s USA, nijak neomezí ani neohrozí naši suverenitu. Není to žádný bianko šek pro rozmístění amerických vojáků nebo zbraní na území Česka, půjde o zjednodušení vojenské spolupráce včetně americké finanční pomoci, kterou dostáváme. Na životy lidí bude mít spíše pozitivní než negativní vliv,“ řekl v neděli v České televizi Pavel.

I další dva body chystaného programu se budou týkat zahraničí. V sobotu Pavel jednal se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou o tom, že by na jaře společně navštívili Ukrajinu. Pavel upřesnil, že cestu do Kyjeva by chtěl uskutečnit ještě před summitem Severoatlantické aliance, který se letos koná v litevském hlavním městě Vilniusu. Vrcholná schůzka NATO, kde bude Pavel Českou republiku zastupovat, je naplánovaná na 11. a 12. července.

Z vnitropolitických témat čeká nově zvoleného prezidenta velmi zásadní obměna Ústavního soudu. Celkem sedmi soudcům z celkových patnácti končí desetiletý mandát. Pavel bude muset vybrat vhodné adepty, kteří musejí podstoupit grilování v Senátu. Teprve s jeho svolením mohou být jmenováni. Pavel se o nominantech radí s ústavními právníky Janem Kyselou a Janem Wintrem.

Nejožehavějším tématem je možné jmenování nového předsedy soudu. V srpnu tuto funkci po dvaceti letech opustí Pavel Rychetský. Zeman si pohrává s myšlenkou, že by Rychetského nástupce těsně před odchodem z Hradu ještě instaloval.    

„Do hlavy Miloši Zemanovi nevidím. Pokud se sejdeme, požádám ho, aby jmenování předsedy Ústavního soudu zvážil. Pokud by to udělal, dal bych podnět k prošetření Nejvyššímu správnímu soudu, aby dal doporučení, jak s takovou situací pracovat,“ nastínil Pavel.

S premiérem Petrem Fialou už Pavel také hovořil o jmenování Petra Hadíka (KDU-ČSL) ministrem životního prostředí. Zeman odmítá návrhu předsedy vlády vyhovět. „Pokud nenastanou nějaké závažné skutečnosti, nevidím důvod, proč nevyjít premiérovi vstříc,“ uvedl Pavel.