Finanční správa místo podvodníků dusí normální podniky, říká její bývalý šéf

Jiří Žežulka

Jiří Žežulka Zdroj: Michael Tomes

Finanční úřady si často zjednodušují práci a raději skočí na firmu, která s majetkem nikam neuteče, než aby šly po skutečných podvodnících. Takzvané zajišťovací příkazy pak dopadají na normálně a dlouhodobě fungující firmy místo toho, aby dopadly na prázdné skořápky, jež neodvedly DPH. Upozorňuje na to Jiří Žežulka, který do roku 2014 šéfoval finanční správě.

Finanční správa v posledních letech začala masově využívat takzvané zajišťovací příkazy. Tento nástroj má moc zlikvidovat firmu prakticky ze dne na den. Dokonce i Nejvyšší správní soud už některé příkazy odmítl a výslovně uvedl, že takhle finanční správa postupovat nemůže. Jenže to už může být firma „po smrti“ a majitel po letech soudů na dně se silami. Jak se vlastně proti tomu může poctivý podnikatel bránit?

Momentálně mám asi osm klientů, u nichž se snažím dokázat, že nejsou podvodníci. V těchto případech záleží na tom, zda se podvod s DPH odehrál před vámi, tedy na straně vašeho dodavatele, nebo jeho dodavatele. Anebo na straně vašich odběratelů. Tam je to těžší, protože vy už vůbec nemáte možnost ovlivnit, co se s vaším zbožím stane v budoucnu. Jenže i tady správce daně aplikuje přístup „měl a mohl vědět“, tedy že jste měl nebo mohl vědět, že váš odběratel je podvodník.

Pak finanční správa prověřuje, co jste udělal a mohl udělat pro to, abyste se vyhnul zapojení do podvodu a zjistil maximum o obchodních partnerech. Já doporučuji klientům, aby to nepodceňovali. V médiích se to dnes sice hodně řeší v souvislosti s tím, jak nedbale si finanční správa prověřila svého dodavatele mobilních telefonů, ale na praxi finančních úřadů to nic nezmění. Takže když podceníte prověřování svých obchodních partnerů, můžete se dostat do opravdu velkých problémů.

Když podnikatel prověří své partnery, má 100% jistotu, že se problémům vyhne?

Takovou jistotu nemáte nikdy. Můžete prověřit jeden článek za vámi. Vy nemůžete tušit, od koho nakupuje váš partner. Většina mých klientů ani neobchodovala s rizikovou firmou. Vždy ten problém vznikl někde na začátku, ještě před přímým dodavatelem, a to si těžko prověříte.

Jak se může poctivý podnikatel dostat do problému s finanční správou?

Ukážu vám schéma řetězového podvodu, protože ne všechny podvody na DPH jsou karusely, dokonce ani ne většina. Řetězový podvod se dělá se zbožím, který má reálného kupujícího. Únik na DPH neděláte proto, abyste okradl stát, ale abyste zlevnil zboží pro koncového zákazníka. Takže dejme tomu, že první článek řetězu doveze zboží z Rakouska do České republiky.

První článek je takzvaný missing trader, tedy prázdná schránka, jež DPH neodvede. Pak je druhý článek, nárazník, přes který zboží přejde ke třetímu článku, a to je reálná firma, jež má kamenné prodejny, prodává koncovému zákazníkovi. Když správce daně dokáže, že třetí článek je v kontaktu s prvním podvodným článkem, tak to znamená, že se ona reálná firma sama podílela na podvodu, a jsme tedy v rovině „věděl“.

To se ale často nestává. Pak je rovina „mohl vědět“. To znamená, že sice nevěděl, ale finanční správa se na to dívá tak, že jste mohl vědět a zapojil jste se do podvodu z nedbalosti. Tady je však otázka, zda trojka opravdu o jedničce vědět mohla. Mohla jí to třeba prozradit neobvykle nízká cena zboží. Mohla si prověřit adresu dvojky nebo změny v osobách jednatelů firmy.

Mohla si prověřit spolehlivost plátce, registrovaný bankovní účet. To jsou základní prověrky, jež můžete jako normální firma udělat. Když si je uděláte, měl byste být z 60–70 procent v bezpečí proti správci daně. Když to neuděláte, ztrácíte možnost obrany.

Šedesát až sedmdesát procent není zas tak vysoké číslo.

Není. A bohužel správce dovozuje nedbalostní zavinění i z věcí, u nichž si myslím, že už jsou za hranou. Mám například klienta, u kterého správce daně dovozuje, že když prodávající v kupní smlouvě vyplní místo a datum podpisu a prodávající uvede jen datum, tak byla smlouva uzavřena v provozovně klienta.

A já musím vysvětlovat, že takhle to fakt dovodit nejde. Občas jdeme už do velkého extrému. Kolegové daňoví poradci říkají, že u správce daně s obranou nikdy neuspěli. Ani u odvolacího finančního ředitelství. Takže argumentaci rovnou stavějí tak, aby uspěli až u soudu.

Některé případy došly až k Nejvyššímu správnímu soudu a ten už několikrát finanční správě její postup vyčetl a konstatoval, že takhle postupovat nemůže. Má vůbec finanční správa tak silnou zbraň mít?

Zajišťovací příkazy nejsou nic nového. V daňovém řádu ČR jsou od počátku. Ale finanční správa je dlouho neuměla využívat. Když jsem v roce 2011 nastoupil na odbor řízení rizik, jenž měl na starost boj s těmi nejzásadnějšími daňovými úniky, neměli jsme toho v ruce moc.

Vybrali jsme si jen nejpalčivější segmenty a soustředili se na odhalování jedniček v řetězových podvodech, na ty prázdné schránky, které neodvádějí DPH. Jediný majetek těchto firem jsou peníze na bankovním účtu. Proto je tam potřeba zasáhnout rychle, protože peníze z účtu snadno zmizí. Proto je dnes zajišťovací příkaz vykonatelný v okamžiku odeslání, a ne až v okamžiku doručení, protože firma, jež je ve skutečnosti jen prázdnou schránkou, samozřejmě nikdy nevyzvedne poštu.

Tomu rozumím. Jenže v této ohradě na prázdné schránky teď končí i ty reálné firmy a...

... a to je přesně ta změna filozofie, která nastala. Teď už finanční správa nejde hlavně po jedničkách, ale po trojkách, tedy po reálných firmách.

Počkejte. Hlavně po trojkách?

Troufám si tvrdit, že se jde primárně po trojkách. Jsem v situaci, kdy se mě klient ptá: Proč my? Protože dvojka, co je před námi a evidentně kradla a správce daně to ví, tak je dál vedena jako spolehlivý plátce, má registraci DPH a shodou okolností nám před měsícem nabízela zboží. Takže klient nechápe a jen se zoufale ptá: Pane Žežulko, proč přišli k nám? Proč my, když jsme tady 20 let? A já jim neumím odpovědět. Nebo umím, ale nechci to ani vyslovit nahlas.

Proč tedy přišli k němu?

Protože on neuteče. On majetek má a jemu ho mohou snadno vzít. Což je nefér. Kdyby finanční úřad popravil jedničku a dvojku a pak přišel k nám, tak to tomu klientovi umím vysvětlit. Ale jestli dvojka a jednička jsou spolehliví plátci a dál vesele fungují a problém máme my...

Pokračování rozhovoru najdete na webu týdeníku Reflex>>>