Právníci se dohadují o budoucnosti prezidentských milostí. Někteří chtějí podpis premiéra | E15.cz

Právníci se dohadují o budoucnosti prezidentských milostí. Někteří chtějí podpis premiéra

Jiří Liebreich

Omilostnil prezident Miloš Zeman doživotně odsouzeného vraha Jiřího Kajínka jen proto, aby si zvýšil popularitu před blížící se prezidentskou volbou? Problematiku milostí hlavy státu řešil sněmovní seminář svolaný místopředsedkyní Ústavně právního výboru Helenou Válkovou. „Případ Kajínek bych přiřadil k politickému nástroji, odsouzený má totiž jánošíkovskou pověst,” naznačil ústavní právník Jan Kysela. Jak ale legislativně upravit milosti, na tom se nejvyšší představitelé justice neshodnou.

Co dál s milostmi? Zachovat je, změnit, nebo některou z variant zrušit? „Přes vážná rizika zneužití je to institut, který demokratický právní stát i přes jeho archaické kořeny potřebuje především pro situace, které nejsou obdobím harmonie a fungování právního státu,“ řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

„Výsledkem dnešního setkání bylo téměř jednomyslné uvažování o tom, že je třeba změnit trestní řád,“ řekl Rychetský. Podle něj je na místě výjimečně prominout zbytek trestu doživotně odsouzenému, pokud autorita dospěje k závěru, že byl dotyčný vězněn tak dlouho, že již nemusí být izolován od společnosti, protože nemůže zabíjet. 

Naopak ostře proti milostem se vyslovil Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. „Stále častěji se používá jako politický nástroj. Kdybychom byli postaveni před úkol sepsání nové ústavy, mohli bychom na individuální milost zapomenout. Máme na chyby justice reagovat neomezitelným středověkým nástrojem použitelným podle toho, jak se car vyspal? Jsem přesvědčen, že ne,“ nešetřil kritikou.

Zápisník Marka Schwarzmanna: Idolové

Explicitně proti se však vyjádřil pouze on. I přes archaické kořeny milostí je podpořil ústavní právník Kysela slovy: „Milosti se vnímají jako monarchistický relikt, tak ale můžeme vnímat leccos.“

Ústavní právník a prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch označil případ omilostnění Kajínka za problematický a kloní se k zavedení kontrasignací předsedou vlády. „Toto konkrétní rozhodnutí nemá jasnou oporu v humanitárních důvodech, které se s milostí spojují,” řekl. “O vině a trestu rozhoduje soud, milost neslouží ke konstatování, že byly pochyby nad oprávněností rozsudku,” dodal.

Na způsobech úpravy trestního řádu se ovšem s Rychetským či Válkovou neshodne. Zatímco Gerloch by u individuálních prezidentských milostí upřednostnil přidání kontrasignace předsedou vlády, Rychetský i Válková jsou proti.

„Zmírnění nebo úplné prominutí trestu je zatím výhradně v moci prezidenta, který není ústavně odpovědný. Bylo by rozumné, aby se k rozhodnutí mohl vyjádřit ministr spravedlnosti, vláda by pak za toto rozhodnutí odpovídala,“ nastínil svou představu Gerloch.

Propuštění Kajínka má odpoutat pozornost od Babiše, tvrdí politologové

Podle Rychetského však není možné přenášet zodpovědnost na vládu, protože ta představuje politický orgán. „Individuální milost by neměla být předmětem politické hry,“ podotkl. Na námitku, že prezident je ale také politik řekl, že máme dlouhou tradici nadstranickosti prezidenta.

Proti kontrasignacím u milostí se staví také Válková, a to i přes to, že konkrétně v případě Kajínka by ji vyžadovala. „Agraciace (prominutí nebo odpuštění trestu) by měla zůstat bez kontrasignace člena vlády, zároveň by neměla mít odůvodnění. V takovém okamžiku se vystavujeme riziku nutnosti jeho přezkoumání a tím pádem i k otázce, kdo by byl k tomu kompetentní,“ řekla.

Rychetský upozornil na oblast, která by potřebovala legislativní úpravu – jednou z možností prezidenta je prominout odsouzenému zbytek trestu pod podmínkou, že se po jistou dobu nedopustí trestného jednání. Podle trestního řádu to je soud, kdo sleduje, zda omilostněný splňuje podmínky, je to ale znovu prezident, kdo činí rozhodnutí.

Zeman jmenoval 34 nových soudců. I nad vámi se bude vznášet Damoklův meč, varoval

„To není důstojné prezidenta, ani to není v jeho kompetenci. Tady bych doporučoval změnu a přenos rozhodování výlučně na justici,“ zdůraznil Rychetský.

Porevoluční předchůdci Miloše Zemana Václav Havel a Václav Klaus udělili mezi lety 1993 a 2013 celkem 1659 milostí, zhruba tři čtvrtiny připadly na Havlovo úřadování. Zeman v roce 2013 převedl agendu milostí na ministerstvo spravedlnosti, které Hradu postupuje jen žádosti splňující přísná kritéria nastavená prezidentem.

V letech 2013 až 2016 přišlo úřadu 2459 žádostí o milost, přičemž ministerstvo mohlo předat Hradu 11 z nich. Zeman do dneška udělil milostí osm, z toho však tři bez toho, že by mu je ministerstvo postoupilo.

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Rozbory volební situace a autorské komentáře sledujte na Info.cz

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!