Europoslanci si zvolili pět kvestorů. Češi budou ve vedení Evropského parlamentu chybět
Europoslanci na středečním plenárním zasedání ve Štrasburku zvolili pět kvestorů, kteří jsou součástí vedení Evropského parlamentu. Žádný český zástupce mezi nimi není, jednou z kvestorek je ale slovenská europoslankyně Miriam Lexmannová z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP). Už v úterý europoslanci zvolili hlavní část vedení EP, předsedkyní europarlamentu se opět stala maltská europoslankyně Roberta Metsolaová, dále bylo vybráno 14 místopředsedů. Ani na těchto pozicích nejsou žádní Češi.
Kvestoři jsou většinou pověřeni administrativními a finančními záležitostmi týkajícími se přímo poslanců a chodu parlamentu, jsou členy předsednictva s poradním hlasem. Pět kvestorů spolu s předsedou a 14 místopředsedy tvoří vedení Evropského parlamentu.
Kvestory se stali bulharský europoslanec z frakce Evropské lidové strany (EPP) Andrej Kovačev a Slovenka Miriam Lexmannová, Lucemburčan Marc Angel z frakce socialistů a demokratů (S&D), francouzská europoslankyně Fabienne Kellerová z liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) a v druhém kole pak i Kosma Zlotowski z frakce konzervativců ECR.
Ve vedení Evropského parlamentu tak není žádný zástupce nových krajně pravicových frakcí Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe), ani Evropa suverénních národů (Europe of Sovereign Nations, ESN). Jejich zástupci, mezi nimi i Češka Klára Dostálová (ANO), nezískali mezi europoslanci dostatečnou podporu.
Lidovci, socialisté a liberálové již dříve uvedli, že se budou snažit jako v minulosti uplatňovat pravidlo „cordon sanitaire“, tedy vzájemnou neformální dohodu o izolaci krajní pravice. V praxi to znamená neumožnit jejím zástupcům v parlamentu zisk žádné vysoké pozice, což se nyní podle hlasování potvrdilo. V minulosti to tak bylo s frakcí Identita a demokracie (ID), která už nyní neexistuje. Nyní je to podobné s Patrioty pro Evropu, která má podobné složení. A rovněž i s frakcí přezdívanou Suverenisté, ve které je hlavní stranou německá Alternativa pro Německo (AfD).
V minulém volební období od roku 2019 Česko své zástupce v nejvyšších pozicích mělo. Místopředsedkyní Evropského parlamentu byla od roku 2019 Dita Charanzová (nezávislá, zvolena za ANO), která v lednu 2022 funkci obhájila a stala se tak první českou představitelkou, která pozici zastávala po celou dobu pěti let volebního mandátu. Mezi červencem 2019 a lednem 2022 byl místopředsedou Evropského parlamentu i pirátský europoslanec Marcel Kolaja, poté byl kvestorem pro informační technologie.
