Na jedné straně jásot, na druhé šokované zklamání. Preferenční hlasy poslaly Starosty i lidovce po víkendových volbách do Poslanecké sněmovny silnější, než odpovídá jejich reálné podpoře. Starostové přitom dobře vědí, že jsou premianty právě proto, že jim pomáhali Piráti. Ti jdou do horní komory jen se čtyřmi mandáty – bez funkcí ale zřejmě nezůstanou.
Piráti podle svých slov čekali, že je koaliční partneři ze STAN na některých kandidátkách díky kroužkování přeskočí, ale že je prakticky vymažou ze sněmovny, to neočekával nikdo. Ze 37 mandátů pro koalici si Starostové vedení Vítem Rakušanem uzmuli hned 33. „Myslím, že si Piráti nezasloužili být takto potrestáni, protože to neodpovídá jejich práci ve sněmovně ani v kampani,“ povzdechl si Věslav Michalik (STAN).
Roli hrály cílené útoky na Piráty a jejich lídra Ivana Bartoše od politických oponentů, což vedlo k nižšímu celkovému výsledku, i větší kroužkovací disciplína voličů Starostů. Zástupců STAN bylo navíc na kandidátkách méně, kroužky se u nich koncentrovaly a to vedlo k většímu úspěchu Starostů. Podporovatelé Pirátů – spokojení s dohodnutým pořadím kandidátů – nekroužkovali a jsou tak ve výsledku podreprezentováni.
Na takovou situaci myslela koaliční smlouva Pirátů a Starostů, kde se strana profitující z preferenčních hlasů má revanšovat druhému partnerovi. Smlouva neříká jak, nabízejí se ovšem kromě ministerstev v budoucí vládě i placené funkce ve sněmovně. Těch je mnoho, od nejprestižnější pozice předsedy dolní komory po jeho místopředsedy a předsedy výborů a komisí.
A právě nejvyšší funkce ve sněmovně by mohla připadnout právě Pirátům. Lídři obou koalic, Pirátů a STAN a Spolu, nechtěli o víkendu rozebírat nominace do sněmovních funkcí, další straníci ale nejsou tak mlčenliví. „Jestliže bude mít Spolu premiéra, tak si já za sebe dokážu představit, že by druhá koalice měla předsedu sněmovny. Myslím si, že by to bylo logické,“ domnívá se Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), který vedl kandidátku trojkoalice na Vysočině.
Předseda sněmovny je klíčová ústavní funkce, a to i s ohledem na zhoršující se zdraví prezidenta Miloše Zemana, který favorizuje současného premiéra Andreje Babiše z ANO. Šéfovi sněmovny náleží třetí pokus ke jmenování premiéra, pokud předchozí dva prezidentovy pokusy selžou. V případě neschopnosti prezidenta vykonávat úřad, jeho rezignace nebo smrti by na něj přešly některé prezidentské pravomoci. Někdejší opozice tak bude chtít pozici obsadit, díky společným 108 hlasům může všechny důležité funkce ve sněmovně pohodlně ovládnout.
Oslabení Pirátů by mohlo podle politologů vést ke stabilnější vládě. Vládu lze teoreticky ustavit i bez nich, což ale Rakušan důrazně odmítá. Výsledek ovšem vyhovuje občanským demokratům. „Výhrada ze strany ODS vůči Pirátům by mohla přijít v momentě, kdy by byli Piráti silnějším subjektem. Ale vzhledem k tomu, že mají pouze čtyři mandáty, tak ono protipirátské křídlo v ODS může být uklidněno. Homogenita případné vlády by nebyla až tak narušena,“ domnívá se politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha.
Zatímco Piráti si musejí ještě rozmyslet, zda sestaví vlastní čtyřčlenný poslanecký klub, nebo se přidají ke Starostům, na druhé straně je jasno. Trojkoalice Spolu se rozpadne na jednotlivé kluby ODS s 34 mandáty, KDU-ČSL s 23 křesly a TOP 09 se 14 poslanci.
Lidovcům se podařilo díky kroužkování přeskočit řadu kolegů z koaličních stran a mají tak nejsilnější poslanecký klub od roku 1989. Jedním ze skokanů je například lidovec Hayato Okamura, který v Praze poskočil z patnáctého místa na šesté a ve sněmovně se tak potká se svým bratrem a lídrem SPD Tomiem Okamurou. Vítězem na počet preferenčních hlasů je Rakušan, naopak klesla popularita Babiše, který žebříčku vládl před čtyřmi lety.
