Propisky do ručky a jde se kroužkovat. Voliči v nadcházejících volbách mohou opět zamíchat pořadím na kandidátkách zvolených stran a poslat do sněmovny své favority z nižších pozic. Průzkumy ukazují, že si Češi na udělování preferenčních hlasů zvykli a nadpoloviční většina voličů se tak chystá své čtyři kroužky využít i letos.
„Kroužkování bude v těchto volbách velmi zajímavé nejen kvůli tomu, že se ho voliči naučili využívat, například z nedůvěry v politické strany, ale i kvůli kandidatuře koalic, jejichž elektorát se skládá z několika politických proudů,“ říká politolog Petr Jüptner z Univerzity Karlovy.
Kroužkování se dá očekávat například u voličů lidovců, kteří kandidují s ODS a TOP 09 v trojkoalici Spolu, domnívá se politolog Miloš Brunclík z Univerzity Karlovy. „Na druhou stranu si voliči ostatních stran budou možná pamatovat, že v minulosti při kandidatuře koalice KDU-ČSL a Unie svobody hodně kroužkovali lidovečtí voliči a dopadlo to v neprospěch Unie svobody,“ připomíná Brunclík volby z roku 2002, po kterých z 31 mandátů koalice získali lidovci hned 23 křesel.
Jeho slova potvrzuje srpnový průzkum agentury Kantar pro Českou televizi. Kroužkovat se podle něj chystá nejméně 51 procent voličů. „V koalici Spolu budou kandidáty napříč stranami nejčastěji kroužkovat voliči ODS, kromě svých kandidátů plánují dávat přednostní hlasy také kandidátům TOP 09. Opačným extrémem jsou voliči KDU-ČSL, kteří budou kroužkovat téměř výhradně své kandidáty,“ uvedl analytik Kantaru Ondřej Ryboň.
Zajímavá situace panuje také u Pirátů a Starostů, kteří řešili problematiku preferenčních hlasů již při sepisování koaliční smlouvy. Řada členů Pirátské strany se totiž obává, že díky své známosti a oblíbenosti v regionech mohou Starostové získat více preferenčních hlasů. „Kterýkoliv kandidát může vést osobní kampaň zaměřenou na svou osobu, avšak nejsou přípustné jakékoliv výzvy, přímé či nepřímé, veřejné či osobní, ke kroužkování,“ stojí ve smlouvě. Pokud bude jedna ze stran významně kroužkováním poškozena, mají se lídři dohodnout na „vhodné formě nefinanční kompenzace“.
Voliči Pirátů jsou podle průzkumu Kantaru ochotni kroužkovat kandidáty z obou stran, voliči Starostů mají tendenci preferovat jen ty své. „Lidovci, TOP 09 nebo STAN jsou menší strany, které byly v minulosti několikrát ohroženy tím, že by se do sněmovny vůbec nemusely dostat. Jejich voliči mohou mít větší tendenci je podpořit nad rámec svého hlasu pro koalici,“ domnívá se Brunclík.
V minulosti dokázaly preferenční hlasy poslat do sněmovny kandidáty z posledních míst – například Dominika Feriho na kandidátce TOP 09 před čtyřmi lety – nebo zcela vyřadit některé lídry. V Pardubickém kraji v minulých sněmovních volbách takto neuspěli volební lídři ODS a KSČM. Třebaže v absolutních číslech dostávají nejvíce kroužků zpravidla předsedové stran, bude letos zajímavé sledovat, jak si povedou například premiérovi blízcí lidé jako Martin Kolovratník nebo Jaroslav Faltýnek. Ani jeden z nich neobhajuje post krajského lídra ANO z minulých voleb a kandidují z nižších pozic.
