Babišova vláda splnila jen půlku volebního programu | E15.cz

Schází digitální daň, referendum i hromadné žaloby. Babišova vláda splnila jen půl programu

Nguyen Thuong Ly

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Volební období současného menšinového kabinetu hnutí ANO a ČSSD se chýlí ke konci a vláda už nestihne sněmovnou protlačit žádný z větších zákonů, ke kterým se zavázala v programu před třemi lety. Hodně restů má zejména ministerstvo spravedlnosti pod vedením Marie Benešové (za ANO), řadu nedokončených zákonů lze najít také ve volebních programech hnutí ANO i dalších stran.

Za tři roky vládnutí Andreje Babiše se podařilo prosadit několik významných norem, ať už jde o zákon o liniových stavbách, novelu insolvenčního zákona, stavební zákon, či o elektronizaci zdravotnictví. Vláda také splnila sliby na zavedení slev na jízdném, prosazení paušální daně, zrušení karenční doby, zvýšení rodičovského příspěvku, snížení daně na čepované pivo, či na to, že pohne s digitálními službami státu. V souvislosti s pandemií také uvedla do legislativy kurzarbeit, ale ministři nestihli uzákonit celostátní stav nebezpečí ani revidovat pandemický plán.

Přes protesty opozice a ekonomů vláda splnila slib na zrušení superhrubé mzdy. Ve vládním programu se ovšem původně zavázala k tomu, že daň z příjmu bude poté činit 19 procent. Na konci minulého roku s odvoláním na pandemii rozhodla vláda dočasně nastavit daň na 15 procent s tím, že se po dvou letech o čtyři procentní body zase zvýší.

K tomu se už ale nehlásí žádná ze stran včetně hnutí ANO. „Budeme bojovat za zachování nízkých daní, nechceme je zvyšovat,“ prohlásil rezolutně premiér Andrej Babiš (ANO) při zahájení kampaně svého hnutí.

Jak informovala sama ministryně financí Alena Schillerová kandidující za ANO na jižní Moravě, kvůli nižším příjmovým daním přijde státní rozpočet v příštím roce o téměř 130 miliard korun, které zatím není čím nahradit. Strany napříč levicí a pravicí se shodují, že zdanění práce je v Česku už tak vysoké, nenabízejí ovšem recept, jak deficit rozpočtu napravit.

Co vláda stihla

  • Stavební zákon a zákon o liniových stavbách
  • Novelu insolvenčního zákona, zavedení chráněného účtu
  • Zákon o dani z příjmu (zrušení superhrubé mzdy)
  • Energetický zákon
  • Zákon o realitním zprostředkování
  • Paušální daň pro živnostníky
  • Snížení daně na stravovací služby, čepované pivo, vodné a stočné, vybrané služby
  • Zrušení karenční doby, zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc, zálohované výživné
  • Slevy na jízdném
  • Zákon o elektronizaci zdravotnictví a zákon o veřejném zdravotním pojištění
  • Spuštění centrálního portálu služeb státu a daňového portálu
  • Změnu pravidel pro investiční pobídky

Babišova vláda na druhé straně řadu velkých slibů nedokázala naplnit. Už první bod vládního programu z roku 2018 skončil v troskách – důchodová reforma. Byť ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ve spolupráci s důchodovou komisí opravdu s reformou přišla, i když bez vyřešené příjmové stránky systému, nedokázala pro ni vyjednat podporu koaličního partnera.

„Velkým přínosem komise je, že se konečně našla shoda napříč politickým spektrem,“ pochvaluje si ovšem Maláčová, podle které příští vláda s reformou penzí a daní bude už muset opravdu přijít.

„Že se to teď neprosadilo, je jasné, protože je před volbami a nikdo nechce, aby se říkalo, že sociální demokracie konečně našla způsob, jak řešit důchody,“ domnívá se. Některé dílčí změny nakonec letos prošly, například bonus za vychované dítě. Co se však Maláčové nepodařilo naplnit, je širší reforma sociální péče.

Velkou část vládního programu nezvládla naplnit ministryně spravedlnosti Marie Benešová a její předchůdci Taťána Malá a Jan Kněžínek. Například zákon o státních zástupcích, který svého času rezonoval na statisícových demonstracích na Letné, nebyl ani zařazen na jednání vlády, byť jej Benešová v polovině roku 2019 dokončila a nabídla kabinetu k projednání. Opozice i koaliční ČSSD se ovšem obávaly narušení nezávislosti žalobců.

Mezi další resty ministerstva patří zákon o lobbingu či o oznamovatelích korupce. Napsaný, ale neprojednaný skončil také zákon o hromadných žalobách, který měl spotřebitelům pomoci účinněji se domáhat odškodnění. Až letos, tedy pozdě, také ministryně předložila do připomínkového řízení zákon o preventivní restrukturalizaci, který má pomoci firmám předcházet bankrotům. Neexistuje ani dlouho potřebný nový civilní a trestní řád. Všechny tyto nedokončené zákony se přelily do volebního programu hnutí ANO a částečně dalších stran.

Pirátský poslanec Jakub Michálek, který se justicí zabývá, Benešovou za nečinnost dlouhodobě kritizuje. „Paní ministryně asi nemá nic jiného na práci než ostřelovat Lenku Bradáčovou a Pavla Zemana, donášet drby prezidentovi a premiérovi, vymýšlet konspirační teorie o Vrběticích nebo hájit dotace pro Agrofert. Jako zajištění na důchod to asi stačí, ale pro naši justici je to pohroma,“ uvedl na jaře v době, kdy vrcholil spor o nejvyššího státního zástupce.

Tolikrát skloňované celostátní referendum také nikam nevedlo. Vznikly přitom tři návrhy. Konsenzuální vládní návrh, ke kterému se připojili Piráti, a návrhy komunistů a SPD. Sněmovna se však žádného už dva roky nedotkla. I kdyby se podařilo nějaký z nich prosadit, Senát už několikrát avizoval, že by ústavní změnu zablokoval. I přesto lze najít slib na zavedení referenda v programech Pirátů a STAN, komunistů či SPD.

Vláda také za dva roky neprosadila zavedení pětiprocentní digitální daně pro velké nadnárodní korporace, jako jsou Google, Amazon nebo Facebook. To ovšem Schillerové nezabránilo neexistující miliardové příjmy z této daně zařadit do letošního rozpočtu.

Kabinet také nestihl za dva roky přetáhnout do českého práva autorský zákon vycházející z evropské směrnice. Cílem je zajistit rovné podmínky mezi kreativním odvětvím, například médii, a internetovými platformami typu Google a Facebook. Za nečinnost dostala Česká republika před několika týdny vynadáno od Evropské komise.

Sněmovna má na stole stále přes pět set neprojednaných zákonů a dalších bodů. Během zbývající zářijové schůze toho už moc nestihne. Návrhy na zavedení povinné pětitýdenní dovolené či na zmrazení platů politiků a dalších ústavních činitelů tak s koncem volebního období sněmovny skončí v koši.

Co vláda nestihla

  • Důchodovou reformu
  • Reformu sociální péče
  • Zavedení korespondenční volby
  • Zákon o hromadných žalobách
  • Zákon o preventivní restrukturalizaci
  • Zákon o oznamovatelích
  • Zákon o lobbingu
  • Zákon o státním zastupitelství
  • Digitální daň
  • Civilní řád soudní, nový trestní řád
  • Celostátní referendum
  • Autorský zákon

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video