Americké volby čeká restart. Trestně stíhaného Trumpa se pokusí porazit někdejší žalobkyně Harrisová
Už tak velmi divoký souboj o Bílý dům se necelé čtyři měsíce před rozhodujícím hlasováním dostal na nový začátek. Předpokládaný kandidát demokratů a zároveň úřadující prezident USA Joe Biden je z vlastního rozhodnutí ze hry a jeho strana se pravděpodobně bude muset narychlo semknout kolem dosud nepříliš výrazné viceprezidentky Kamaly Harrisové. Velké změny tím pádem čekají také kampaň republikána Donalda Trumpa, která potřebuje najít čerstvé argumenty proti zcela odlišnému soupeři. Kdo je politička, jež má aktuálně největší šanci nahradit Bidena v prezidentských volbách?
Přestože Kamala Harrisová ještě nemá demokratickou nominaci jistou a v nejbližších dnech se bude čekat, jestli ji nevyzve nějaký jiný vlivný člen strany, v tuto chvíli vše nasvědčuje tomu, že právě ona vystřídá jednaosmdesátiletého Bidena v prezidentské kampani.
„Jako viceprezidentka je logickou nástupkyní. A to poslední, co teď demokraté potřebují, je vnitřně se rozhádat a rozpadnout na frakce. Všichni členové strany určitě chápou, že by to byla jistá cesta k porážce, které se všichni bojí,“ vysvětluje Kryštof Kozák, amerikanista z Univerzity Karlovy. „Žádný demokrat navíc nemá v současné době po celých USA tak známé jméno jako Harrisová, takže sázka na novou tvář by byla příliš velký risk,“ souhlasí Kozákův kolega z katedry severoamerických studií na FSV UK Jan Hornát.
Ve prospěch Harrisové nepochybně hovoří i to, že se za ni už krátce po Bidenově odstoupení z voleb postavily přední osobnosti Demokratické strany. A to včetně těch, o nichž se v médiích spekulovalo jako o jejích možných protivnících: především kalifornský guvernér Gavin Newsom, guvernér Pensylvánie Josh Shapiro nebo Gretchen Whitmerová z Michiganu. Newsom by zřejmě byl přijatelnější pro levicovější křídlo strany. Shapiro má zase výhodu, že stojí v čele jednoho z klíčových států, jejichž získání je nezbytné pro volební vítězství. Ani jeden z nich se však patrně Harrisové nakonec nepostaví.
„Samozřejmě je otázka, jak se teď bude Harrisové v kampani dařit. Umím si představit, že přijdou nějaká faux pas nebo kaňky z minulosti, ale momentálně nevidím nikoho, kdo by ji v demokratickém táboře mohl reálně porazit. Snad jedině bývalá první dáma Michelle Obamová, ta ale kandidaturu opakovaně odmítla,“ připomíná expert na americkou politiku z Ostravské univerzity Jan Beneš.
Odborníci se rovněž shodují, že ačkoli Donald Trump označil Harrisovou za lehčího soupeře, šance obou stran na celkové vítězství se po Bidenově rezignaci příliš nezměnily a pořád jsou do značné míry vyrovnané. Některé průzkumy dokonce naznačují, že Harrisová může být pro republikánského exprezidenta nepříjemnějším sokem než Biden, ačkoli ani ona to proti rozjeté Trumpově kampani nebude mít snadné.
Starým mužem teď bude Trump
Dnes devětapadesátiletá rodačka z kalifornského Oaklandu má za sebou přímo učebnicovou kariérní dráhu jako z „amerického snu“, za jakou by se nemusela stydět žádná uchazečka o vedoucí post globální velmoci. Už od dětství projevovala vysoké ambice, podporované rodinným zázemím. Její otec, narozený na Jamajce, je emeritním profesorem ekonomie na Stanfordově univerzitě a matka pocházející z Indie se proslavila jako bioložka zabývající se výzkumem rakoviny prsu.
Kamala nejprve vystudovala politologii a ekonomii na Howardově univerzitě ve Washingtonu a pak Kalifornskou univerzitu, kde se už plně začala věnovat právu. Následně působila na různých úrovních jako státní zástupkyně. Zabývala se například zločiny vůči příslušníkům LGBT komunity, právy žen nebo kampaní za zrušení trestu smrti. V roce 2017 byla zvolena senátorkou za stát Kalifornie a o tři roky později si ji tehdejší kandidát na amerického prezidenta Joe Biden vybral za svou viceprezidentku. Poté, co společně s Bidenem ve volbách zvítězili, se Harrisová stala nejvýše postavenou ženou v historii amerických volených úřadů a zároveň prvním člověkem s asijskými a africkými kořeny v této funkci.
Právě Harrisové etnický původ a skutečnost, že je ženou, může pomoci demokratům přilákat nové skupiny voličů. „Současně je výrazně mladší než Trump, takže karta chatrného zdraví a vysokého věku, kterou kandidát republikánů rád vytahoval proti Bidenovi, bude najednou hrát v jeho neprospěch,“ připomíná Kozák. „Harrisová také může jako bývalá státní zástupkyně Trumpovi otloukat o hlavu dvě věci: To, že je odsouzený kriminálník, a také zásadní omezení reprodukčních práv žen, které na celostátní úrovni není příliš populární,“ dodává Beneš. V obou tématech má politička podle amerikanistů šanci vzhledem ke svým profesním zkušenostem argumentovat obratněji než Trump.
Imigrantka z privilegované vrstvy
Proti úspěchu Harrisové na druhé straně hovoří zejména to, že jako viceprezidentka nebyla v uplynulých čtyřech letech příliš výrazná. Nedokázala si najít žádné téma, které by ji jako veřejnou osobnost definovalo. Její popularitě ve vlastní straně ani u široké veřejnosti neprospělo, že jí Biden dal na starost kontroverzní problematiku řešení migrační krize na mexické hranici.
Podle kritiků je Harrisová také názorově nečitelná. Ačkoli se sama často snažila profilovat jako progresivní levicová politička, z pozice senátorky občas hlasovala pro konzervativní návrhy. Dvousečnou zbraní pak může být její imigrantský původ. Řada Afroameričanů z chudších vrstev se s ní neztotožňuje, protože vyrostla mezi elitou v bohaté Kalifornii a její manžel je běloch.
„Kromě toho Trumpův tým už na Harrisovou chystá osobní útoky, které se zaměří na její údajné nezvládnutí migrační krize, dále pak na její roli státní žalobkyně v Kalifornii, kde měla být příliš měkká vůči kriminalitě, a obecněji pak i na to, že podle trumpistů zastává výrazně levicovější postoje než Biden,“ vypočítává Hornát. „Trumpova kampaň se na Harrisovou údajně připravovala týdny a rozhodně má témata, která chce rozvíjet.“
Naskočit do rozjetého vlaku, v krátkém čase sjednotit rozpolcenou stranu, udržet si velké sponzory a mobilizovat dostatečný počet voličů proti Trumpovi tedy bude pro Harrisovou nesmírně obtížné. „Demokratická kampaň nicméně v každém případě nyní získá novou energii a dynamiku,“ odhaduje Kozák. „Pokud v klíčových státech přijde vysoký počet lidí k volbám a Harrisové se podaří udržet momentální nadšení ze strany příznivců a donátorů Demokratické strany, má slušnou šanci Trumpa porazit,“ míní Beneš.
Po Bidenově odstoupení z kampaně si demokraté prezidentského náhradníka musejí vybrat nejpozději do svého stranického sjezdu, který se koná od 19. do 22. srpna v Chicagu. Vzhledem k současné bezprecedentní situaci se tak ale dost možná stane mnohem dříve.
