Ze snah Pekingu podpořit vlastní byznys po celém světě nebude těžit pouze Čína. Významně pomoci by budování takzvané Nové hedvábné stezky mohlo islámským finančním ústavům, které budou některé projekty spolufinancovat, uvádí CNBC.
Oblast Blízkého východu bude pro propojení Číny a Evropy zásadní, mohutné investice do silnic, železnic a námořních přístavů by ale i pro velmoc, jakou je nejlidnatější stát světa, byly příliš nákladné. Peking chce proto využít islámských bankovních domů, které fungují na principu práva šaría. Podle něj finanční instituce v ortodoxních státech neúčtují za úvěry úroky, které jsou proti myšlence muslimské víry. Vydělávají především na aktivnějším a rizikovějším investování.
Právě investiční boom nejen v oblasti Perského zálivu, ale také Střední Asie může v následujících letech islámskému finančnictví výrazně pomoci. Zatímco v roce 2016 velikost trhu dosahovala 2,2 bilionu dolarů, za tři roky se může dostat až na hodnotu 3,8 bilionu, uvádí Thomson Reuters.
„Jsou zde jednoznačné příležitosti, jak zkombinovat synergie mezi způsobem financování a investicemi,“ obhajoval spolupráci například čínský státní zpravodajský server CGTN. Již v minulosti přitom obdobně hovořili také zástupci některých finančních skupin, například Dubai Islamic Bank, která patří z hlediska velikosti spravovaných aktiv mezi největší v regionu.
„Může zde vzniknout cesta, která doposud neexistovala,“ komentuje nadšení ze spolupráce Massimo Falcioni, šéf Etihad Credit Insurance. Potvrzuje to i loňské memorandum mezi čínskou Asijskou infrastrukturní investiční bankou a saúdskoarabskou Islámskou rozvojovou bankou.
Mnozí investoři si ale prý stěžují na náročný administrativní proces spojený s půjčováním peněz od islámských institucí. Především pro menší investory islámské peníze nejsou kvůli složitým procesům levnější, pro Čínu to ale zatím neplatí.
