Největší světové finanční domy, například americká banka JPMorgan Chase, britská HSBC nebo německá Deutsche Bank, měly umožňovat mafiánům, podvodníkům a teroristům praní špinavých peněz. Ruští oligarchové tak zase obcházeli sankce, které na ně v roce 2014 uvalily Spojené státy a EU kvůli krizi na Ukrajině. Některé podezřelé transakce měly procházet i přes Česko. Plyne to z uniklých tajných dokumentů americké vlády, jež získal server BuzzFeed News a pak je podrobně prozkoumalo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů.
Uniklé dokumenty pocházejí z úřadu FinCEN, který spadá pod americké ministerstvo financí a zabývá se mezinárodní finanční kriminalitou. Na jejich analýze pracovaly přes čtyři stovky nezávislých novinářů z více než osmdesáti zemí. Britská BBC přirovnala význam „FinCen Files“ k takzvaným Panamským dokumentům, skandálu z roku 2016, který se týkal panamské společnosti Mossack Fonseca a během nějž byly odhaleny tajné účty známých podnikatelů a politiků v daňových rájích.
Americká vláda považuje obsah souborů z FinCEN za přísně tajný a úřad již zveřejnil na svém webu varování, že „neoprávněné vyzrazení je trestným činem, jenž může mít dopad na národní bezpečnost Spojených států“.
Konkrétně se jedná o 2500 bankovních zpráv zaslaných v letech 2000 až 2017 americkým úřadům. Investigativní reportéři v nich objevili celkem 2121 podezřelých bankovních operací za celkem dva biliony dolarů, tedy přes 45,7 bilionu korun. A některá zjištění jsou vskutku šokující.
Například donedávna největší evropská banka HSBC měla dovolit podvodníkům posílat ukradené peníze v řádech milionů dolarů do celého světa a to i poté, co ji na podezřelé aktivity upozornily americké úřady. Největší americká banka JPMorgan Chase údajně zase umožnila jisté firmě přesunout více než miliardu dolarů přes bankovní účet v Londýně, aniž by věděla kdo firmu vlastní. Z pozdějšího vyšetřování mělo vyplynout, že společnost patří člověku, který je na seznamu FBI deseti nejhledanějších zločinců světa.
Výčet skandálních počinů tím ani zdaleka nekončí. Německá Deutsche Bank prý dlouhodobě přehlížela, že její služby využívají k praní špinavých peněz členové organizovaného zločinu, teroristických skupin a překupníci drog. Centrální banka Spojených arabských emirátů měla pochybit v případě lokální firmy, která pomáhala íránským subjektům vyhýbat se americkým sankcím.
Jedno z odhalení se týká Arkadije Rotenberga, ruského podnikatele, jenž patří k nejbližším přátelům prezidenta Vladimira Putina a který je od roku 2014 na černé listině USA a EU kvůli ruské anexi Krymu. Britská banka Barclays podle tajných dokumentů z FinCENu až do roku 2017 spravovala účty patřící firmám s prokazatelnými vazbami na Arkadije Rotenberga a jeho bratra Borise. Barclays provedla prostřednictvím těchto účtů transakce za šedesát milionů liber, a to i v době, kdy Arkadij a Boris Rotenbergovi už byli na sankční listině západních zemí.
Další prominentní jména, která se objevila v uniklých souborech zahrnují třeba ruského oligarchu Olega Děripasku, bývalého manažera Trumpovy prezidentské kampaně a usvědčeného podvodníka Paula Manaforta a nejbohatší ženu Afriky, angolskou podnikatelku Isabel dos Santosovou.
Zástupci obviněných bank se ke skandálu povětšinou odmítají vyjádřit nebo svou vinu popírají a bagatelizují. „Toto nejsou nové informace. Uznali jsme, že náš kontrolní systém měl v minulosti slabiny, omluvili jsme se za ně a zaplatili odpovídající pokuty. A co je nejdůležitější, poučili jsme se ze svých chyb,“ řekla Deutsche Bank americkému zpravodajskému serveru BuzzFeed News.
„Vzhledem k důvěrné povaze těchto dokumentů nebudeme potvrzovat ani komentovat žádnou konkrétní zprávu nebo transakci,“ uvedla newyorská Citibank.
Všem velkým bankám v reakci na zmiňovaná zjištění během pondělí prudce poklesla hodnota jejich akcií. Deutsche Bank zaznamenala propad o 7,7 procenta, cena podílů v JP Morgan se snížila o 4,38 procenta. Barclays zlevnila o 5,42 procenta. Emise HSBC se dokonce dostaly na hongkongské burze na svoji nejnižší hodnotu za poslední čtvrtstoletí.
V dokumentech se nacházelo také 250 transakcí, které měly vést přes Česko. Podezřelé peníze obdržela nebo vyplatila Československá obchodní banka, Česká spořitelna či PPF Banka. Ani české peněžní ústavy nicméně nechtěly situaci příliš komentovat.
„Vzhledem k zákonné povinnosti mlčenlivosti není ČSOB v pozici, abychom mohli sdílet informace o jednotlivých klientech, transakcích nebo odkazy na odpovědné orgány,“ řekla deníku E15 Michaela Průchová z oddělení externí komunikace ČSOB. „V souladu s evropskými právními předpisy podporujeme úsilí orgánů v boji proti praní peněz, financování terorismu a finanční kriminalitě,“ dodala mluvčí .
Podle Filipa Hrubého z České spořitelny je samotný fakt, že uniklé informace pocházejí výhradně od amerického úřadu pro prevenci finanční kriminality důkazem, že „systém mezinárodního dohledu nad podezřelými transakcemi, jehož se účastní i české banky, funguje“.
Banky a pochybné transakceJmenný seznam největších bankovních institucí s celkovou výší podezřelých transakcí podle FinCEN Files (v dolarech):
|
